Historie sboru
Stávající katastrální území obce Karlovice je tvořeno pěti osadami Karlovice, Radvánovice, Roudný, Sedmihorky a Svatoňovice. Osada Sedmihorky (dříve Nová Ves) patřila až do r.1952 k obci Mašov. Součástí obce Karlovice se stala až 1.ledna 1953.
Podstatnou roli v historii obce sehrály i čtyři hasičské sbory, které na jejím území byly založeny.
20.8.1922 sbor dobrovolných hasičů ROUDNÝ
3.12.1922 sbor dobrovolných hasičů KARLOVICE – SVATOŇOVICE
16.12.1923 sbor dobrovolných hasičů RADVÁNOVICE
11.5.1930 sbor dobrovolných hasičů NOVÁ VES
NAHLÉDNUTÍ DO HISTORIE
V r.1922 nařídil okresní úřad v Turnově, že dle zákona o požární policii musí být v obci Karlovice založen sbor dobrovolných hasičů. Starosta obce Karlovice t.č. Josef Roubíček, rolník ze Svatoňovic svolal v červenci r.1922 do hostince Jos.Štěpánka v Karlovicích zástupce všech osad, aby problém hasičského sboru v obci společně řešili. Zástupci osady Karlovice navrhovali, aby sbor byl založen v Karlovicích a ostatní osady k němu byly přiděleny. Tento návrh byl zamítnut. Po delší debatě bylo usneseno, aby na příští jednání byl přizván župní jednatel řídící učitel František Louma z Troskovic. Od něho zástupci osad očekávali, že jim vysvětlí význam a účel dobrovolných hasičů a poradí, jak sbor v obci s několika osadami založit.
Starosta obce svolal další schůzi na 23.7.1922 do hostince Jos.Brožka na Roudném. Pozvání přijal i F.Louma. Po jeho věcné přednášce byla zahájena diskuse o založení sboru v obci. Starosta navrhuje, aby byly založeny dva sbory. Protože však stále nedochází ke shodě mezi zástupci jednotlivých osad, navrhuje br. župní jednatel, aby byly založeny sbory v každé osadě, čímž se získají i větší subvence, než při založení sboru jediného. Předložené řešení bylo přijato.Ještě téhož dne je usneseno, že budou založeny SDH Roudný, SDH Radvánovice a pro zbývající osady společný sbor Karlovice – Svatoňovice.
Počátky všech sborů byly obtížné. Ne všude se našlo dostatek nadšených a obětavých funkcionářů. Jedině nadšení a obětavost, se kterou na sebe brali členové hasičských sborů dobrovolnou a krásnou povinnost, chránit majetek a životy bližních před krutým živlem, byly hnací silou k zakládání a k další aktivní činnosti sborů. Být členem hasičského sboru bylo pro většinu obyvatel venkova velkou ctí.
Dobrovolní hasiči jsou poslední spolek, který se udržel plošně na celém území České republiky a snaží se rozvíjet svoji činnost, i když k tomu má minimální legislativní podporu a prakticky žádné finanční dotace. Snad tomu je tak proto, že členové SDH jsou morálně povinni chránit to, co naši dědové a otcové pracně získali a budovali. Většině nezasvěcených lidí uniká fakt, že ten kdo aktivně působí v hasičstvu, ten se zcela dobrovolně a nezištně zavazuje v případě nouze pomáhat všem potřebným.
SBOR DOBROVOLNÝCH HASIČŮ RADVÁNOVICE
Ustavující valná hromada se konala 16.prosince 1923 ve 14 h. v hostinci na “Zavadilce”.
První výbor sboru :
STAROSTA SBORU JOSEF HORÁČEK… RADVÁNOVICE č.p.11
VELITEL SBORU JOSEF HORÁČEK… RADVÁNOVICE č.p.8
NÁMĚSTEK VELITELE JAN DRAHOŇOVSKÝ
ZBROJMISTR LADISLAV HORÁK
ČLEN VÝBORU VALKOUN
V době založení měl sbor 35 členů, z toho činných 19.
Sbor dobrovolných hasičů v Radvánovicích aktivně pracoval do roku 1951, čehož dokladem je dochovaná pamětní kniha sepsaná Jaroslavem Jedlánkem. V šedesátých letech 20.stol. sbor hasičů v Radvánovicích zanikl.
Řada občanů z Radvánovic je v současnosti členy SDH v Karlovicích, Hnanicích, na Hrubé Skále i ve Štěpánovicích.
SBOR DOBROVOLNÝCH HASIČŮ NOVÁ VES
Ustavující řádná hromada se konala 11.května 1930 v hostinci J.Kořínka v Nové Vsi.
První výbor sboru :
STAROSTA SBORU VÁCLAV BERNAT
VELITEL SBORU KAREL KARELA
NÁMĚSTEK VELITELE VÁCLAV SLAVÍK
JEDNATEL FRANTIŠEK KOPAL
POKLADNÍK JOSEF HRUŠKA
Při založení sboru byla Nová Ves součástí obce Mašov. Sbor se přihlásil k hasičské župě Pojizerské.
Činnost sboru se od počátku začala slibně rozvíjet, pořizuje se výzbroj a výstroj pro členy. Problém je s hasičským strojem. Stroj, který býval v Nové Vsi až do r. 1925 předala obec hasičům v Pelešanech. V předávacím protokolu však bylo zaznamenáno, že v případě založení SDH v Nové Vsi se stroj vrátí zpět. Nestalo se tak a naše předchůdce čekala jednání s obcí o pořízení stroje jiného. Souběžně, již od r. 1930 se uvažovalo o stavbě zbrojnice. Ve své době to nebyla věc jednoduchá – bylo nutno získat vhodný pozemek, opatřit stavební dokumentaci, finanční prostředky a materiál. Dílo se však podařilo dotáhnout do zdárného konce a zbrojnice, i když bez plánované věžičky pro zvonek, byla dokončena pravděpodobně v r.1934.
Již v prvních letech po založení si členové sboru úspěšně vedou při ochraně majetku a životů občanů. Např. v r. 1934 zasahovali hasiči z Nové Vsi při požáru stodoly statkáře Pekaře ve Valdštýnsku, v r.1935 při požáru chléva ve dvoře Hořensku zachránili majetek za 24.500 Kč. Vedle této hlavní činnosti, organizuje zábavní výbor plesy, maškarní merendy, divadelní hry a členové se zapojují do společenského dění v obci.
Sbor se přenesl přes útrapy válečných let, překonal poválečné období i následující léta padesátá, avšak činnost nebyla valná . Po připojení osady Nová Ves k obci Karlovice v r.1953, byla snaha především ze strany národního výboru sbory z Nové Vsi, Karlovic a Svatoňovic sloučit. První pokusy však ztroskotaly. Vždy se vyskytly nějaké překážky, ať již ze strany jednoho či druhého sboru. Ke sloučení tak došlo až 20.12. 1958. Tímto aktem zaniká SDH Nová Ves.
SBOR DOBROVOLNÝCH HASIČŮ KARLOVICE-SVATOŇOVICE
Ustavující valná hromada se konala 3.prosince 1922 ve 14.30 h. v hostinci Jos.Štěpánka v Karlovicích.
První výbor sboru :
STAROSTA SBORU VINCENC HŮLEK (rolník ze Svatoňovic)
VELITEL SBORU FRANTIŠEK FANTA (rolník ze Svatoňovic)
NÁMĚSTEK VELITELE JOSEF KUDRNÁČ (rolník ze Svatoňovic)
JEDNATEL JOSEF KUDRNÁČ (rolník ze Svatoňovic)
POKLADNÍK VÁCLAV MACHAČNÝ
V době založení měl sbor 41 členů, z toho činných 28, přispívajících 10, zakládajících 3.
Ještě v prosinci r.1922 se sbor přihlásil k hasičské župě z okolí Trosek a Kozákova a zahájil svoji činnost. Převzal od obce v neutěšeném stavu čtyřkolovou ruční stříkačku od firmy Smékal, pořídil pro činné družstvo (20 mužů) úplnou výstroj a výzbroj a začal s výcvikem. Již 27.června 1926 se v Karlovicích pořádal za pěkného počasí, úspěšný župní sjezd, kterého se zúčastnilo 324 mužů, 24 žen a řada hostů.
Roku 1928 byla u silnice ve Svatoňovicích dokončena nová požární zbrojnice s věžičkou pro zvonek. Sv.Václavský zvonek byl pořízen ze sbírky u firmy Josef Šidlikovský v Lomnici n.Popelkou. Byl vysvěcen a slavnostně zavěšen 21.července 1929. Posvětil jej děkan turnovský Eduard Richta za asistence faráře hruboskalského p.Strupka a administrátora z Libochovic n.O.dp.Dr. Františka Vlčka. Bohužel již v roce 1942, 24.března byl zvonek ve Svatoňovicích sebrán pro válečné účely. Nový zvonek začal ve Svatoňovicích znovu vyzvánět až po dlouhých 52 letech. Stalo se tak slavnostním vysvěcením a zavěšením zvonu 24.dubna 1994. Na pořízení nového zvonu přispěli i karlovičtí hasiči částkou 2000.- korun.
26.1.1930 byl při SDH založen ženský odbor, jehož první náčelnicí byla Marie Machačná, místonáčelnicí Marie Bulušková. V prosinci 1931 měl sbor v Karlovicích ve stavu 31 činných mužů, 26 přispívajících, 3 zakládající a 24 členek ženského odboru.
V letech 1922 -37 bylo zaznamenáno 5 požárů. Např. 16.6.1932 požár domku Dudkových v Karlovicích, 12.6. 1933 požár u Rysků ve Svatoňovicích. Záchranných prací při těchto požárech se zúčastnil i zdejší hasičský sbor.
Od počátku se utěšeně rozvíjela i činnost spolková, pořádaly se plesy, hrála se divadelní představení pořádaly se přednášky. V masopustě r.1939 pořádala se v režii sboru přástva spojená se staročeskou svatbou. Zpívány byly české národní písně doprovázené hudbou p.Pelce z Václaví. Průvod, který šel od p.Fanty ze Svatoňovic č.3. a byli v něm nevěsta, ženich, družba, sedláci a selky v krojích, někteří na koních, sledovaly spousty diváků .Obecenstvu se přástva líbila, protože něco takového dosud neviděli ani v okolí. Účastníci z Turnova a Mladé Boleslavi slavnost i fotografovali. Staročeskou svatbu pořádal sbor ještě jednou v r.1946. Svatba se odehrála přesně podle zápisů písmáka a rychtáře Fr.Vaváka se všemi tehdejšími obyčeji a zvyky. Všichni účinkující byli v národních krojích s místní jízdou v čele.
Na valné hromadě hasičského sboru Karlovice- Svatoňovice 7.1.1940 byla mimo jiné projednána informace o reorganizaci hasičstva, při které byl ze tří žup a to z ž.Loumovi, ž.Pojizerské a ž. Poještědské utvořen jeden celek O.H.J. turnovská a pojizerská č.11. ( župa Loumova z okolí Trosek a Kozákova č.54 zanikla likvidační valnou hromadou 29.5.1940.)
Ve válečných letech byla činnost jen minimální a výbor se sešel 8.2.1942 a pak až 8.7.1945. Přesto se v květnu 1941 zúčastnili členové sboru záchranných prací při náhlých povodních, které náš kraj postihly.Po válce r.1946 odešlo 7 členů sboru z naší obce do pohraničí , a tak r. 1948 měl sbor 46 členů.
Na počátku padesátých let byla situace na vesnicích vypjatá, nejinak tomu bylo i v Karlovicích, to se odrazilo i na činnosti hasičů. Valná hromada 18.3.1951 začínala sice státní hymnou a končila Písní práce, ale ze 39 členů bylo přítomno pouze 9. Sbor nevyvíjel ani samostatnou kulturní činnost a omezil se pouze na spoluúčast při oslavách státních svátků, jejichž pořadatelem byl NV nebo Akční výbor NF.
Objevily se první snahy o sloučení s hasiči z Nové Vsi. Ty sice v prvních letech nenašly tu pravou odezvu, ale nakonec v r. 1958 ke sloučení došlo.
SBOR DOBROVOLNÝCH HASIČŮ ROUDNÝ
Z uvedených hasičských sborů v obci si velmi aktivně vedl sbor na Roudném. Nejstarší sbor v obci byl založen 20 srpna 1922. Již v roce 1924 zakoupil sbor “hasicí stroj” od firmy Smekal, Praha – Smíchov, za 22.400 Kč, včetně 160 m hadic. Ještě téhož roku byla postavena hasičská zbrojnice na pozemku, který ochotně darovala obětavá členka sboru, Růžena Šonská. Zakoupena byla též další výzbroj a výstroj. V roce 1925 postavil sbor památník padlým ve světové válce, který byl dne 30.srpna 1925 slavnostně odhalen. Úhrada na pořízení pomníku byla získána dobrovolnou sbírkou mezi občany Roudného. Pro vzdělávací účely měl sbor svoji knihovnu o 250 svazcích zábavné a poučné četby. Hodnota celého inventáře sboru činila 32.000 Kč. Prvním starostou sboru byl František Brodský, velitelem František Pařízek a jednatelem František Damašek.
V roce 1934 se stal Jan Šonský z čp.13 členem župního výboru a náčelníkem III.okrsku. František Damašek z čp.7 byl zvolen župním samaritským velitelem. Od založení sboru do r. 1935 se ve funkci velitele vystřídali čtyři br. Pařízek František, Svoboda Václav, Pařízek Jan a Brodský Josef . V roce 1935 byl zvolen velitelem hasičského sboru na Roudném Jan Šonský. Tuto funkci zastával odpovědně až do roku 1962, později vykonával funkci místopředsedy požárního sboru.
Výbor sboru 31.12.1937
STAROSTA SBORU JOSEF ŠPÍNA
NÁMĚSTEK STAROSTY FRANTIŠEK BRODSKÝ
VELITEL SBORU JAN ŠONSKÝ
NÁMĚSTEK VELITELE JOSEF JANOUŠEK
JEDNATEL FRANTIŠEK DAMAŠEK
POKLADNÍK JAN KOČÍ
Za léta trvání sboru se v jeho řadách vystřídalo mnoho členů. Někdo působil ve sboru jen krátce, někdo celá desetiletí. Připomeňme si některá další jména funkcionářů a členů – pokračovatelů tradic svých dědů a otců : Zdeněk Pařízek čp.40, Zdeněk Najman čp.3,Vlastimil Hladík čp.41, Jaroslav Brodský čp.8,aj.
Na poli sportovních úspěchů byl sbor nejúspěšnější začátkem sedmdesátých let, kdy družstvo mužů úspěšně reprezentovalo obec na požárních soutěžích. Bylo to období, kdy se do činnosti sboru podařilo zapojit mládež. Začínající mladí požárníci měli velký zájem o požární techniku a k výcviku přistupovali s elánem svého mládí. Výcvik v této době organizoval a řídil mladý a pro tuto věc zapálený člen sboru Vlastimil Hladík, který postavil i družstvo žen které též výborně tento sbor a obec reprezentovalo na soutěžích.On sám se později stal profesionálním hasičem. Znovu se potvrdila skutečnost, že pro každou dobrovolnou činnost je zapotřebí schopných a pro věc zapálených lidí.
Za dobu své existence zažil sbor doby vzestupu i stagnace. Jeho osud byl však vždy spjat
s životem celé vesnice. Po roce 1989 se zdálo, že hasiči na Roudném půjdou ve šlépějích svých předchůdců. Spolupodíleli se na organizování společenského života v obci, zúčastňovali se požárních soutěží okrsku, starali se o techniku. To vše až do roku 1997. Poté se již nenašli žádní mladí lidé kteří by v této vesnici chtěli pokračovat v hasičské činnosti. Sbor zanikl v roce 2000 téměř po 80ti letech. Většina členů byla převedena do sboru dobrovolných hasičů Karlovice. Kde setrvávají dodnes.
SBOR DOBROVOLNÝCH HASIČŮ KARLOVICE
Vznikl sloučením požárních jednotek z Nové Vsi a z Karlovic a Svatoňovic. Společná výroční schůze JPO Nová Ves a JPO Karlovice-Svatoňovice se konala 20.prosince 1958 v hostinci Jednoty v Karlovicích u Pabišků.
Sloučené jednotky se dohodly na novém názvu Jednota požární ochrany Karlovice.
Jednota požární ochrany Nová Ves 36 členů
Jednota požární ochrany Karlovice – Svatoňovice 23 členů
sloučením vznikla Jednota požární ochrany Karlovice 59 členů
I.zvolený výbor JPO Karlovice
PŘEDSEDA SBORU FRANTIŠEK JANKŮ
1.NÁMĚSTEK PŘEDSEDY JOSEF HRUŠKA MLADŠÍ…Karlovice
2.NÁMĚSTEK PŘEDSEDY VLADIMÍR KOCOUR…Nová Ves
JEDNATEL VÁCLAV KOZÁK…Karlovice
POKLADNÍK BOHUSLAV BOBEK…Nová Ves
HLAVNÍ STROJNÍK FRANTIŠEK MACHAČNÝ…Nová Ves
PREVENTÁŘI F.STRÁNSKÝ,Z.ŠAFÁŘ
Především koncem padesátých a v průběhu šedesátých let byla činnost plně poplatná době. Převažovala práce na brigádách, při akcích Z, účast na oslavách 1.máje, VŘSR, při výročích osvobození apod. vše přesně podle schváleného socialistického závazku.
Je pravdou, že na hasiče bylo v obci vždy spolehnutí a při brigádách v akcích Z pořádaných národní frontou odpracovali členové požárního sboru zdarma stovky hodin a díky jejich iniciativě se dařilo v obci realizovat celou řadu projektů. Bylo to však na úkor vlastní požární činnosti (výcvik, odborná školení, námětová cvičení, péče o techniku). Členská základna nebyla rozhodně široká, těch aktivních bylo ještě méně a nebylo v jejich silách stihnout vše.
Co se podařilo bylo prosazení systému pravidelných preventivních prohlídek jednotlivých objektů v obci. Jeho zavedením se snížil počet zachycených závad a minimalizovala se možnost vzniku požáru. A dostavily se i výsledky, vždyť za posledních čtyřicet let nedošlo v obci k požáru obytného stavení nebo rekreačního objektu. Když pomineme drobné požáry lesních a travních porostů, byly velké požáry v obci pouze v objektech JZD:
4.8.1971- požár družstevní stodoly ve Svatoňovicích – vznikl od fukaru při uskladňování slámy
17.8.1981- požár v provozovně JZD na Roudném – technická závada na zařízení granulovací linky, linka zcela zničena
5.3.1998 – požár skladu sena v Radvánovicích v areálu ZD, sklad značně poškozen
A JAK TO BYLO DÁL???
1958 – sloučení JPO Nová Ves a JPO Karlovice- Svatoňovice, vznik JPO KARLOVICE
1968 – u požární zbrojnice v Sedmihorkách instalovaná poplachová siréna
1975 – zakoupen nákladní automobil T 805 (valník), do r.1975 byl SDH vybaven pouze požárním
vozíkem a strojem PS8. Zajišťování tažného vozidla (traktor) i přes vstřícný přístup vedení JZD, nebylo vždy jednoduché.
1976 – požární sbor Karlovice vyhodnocen radou MNV, jako nejlepší společenská organizace v obci
1981 – dokončen víceúčelový sklad MNV v Karlovicích u sv.Jána
1986 – demolice požární zbrojnice v Sedmihorkách u Hořenska, materiál a technika přestěhovány
do skladu MNV
1990 – od SDH z Hrubé Skály získána skříňová TATRA T 805 v úpravě požární vozidlo
1993 – oslavy 70.výročí založení sboru, okrsková soutěž Sedmihorky
1994 – zakoupen kompletně vybavený požární vozík a požární stříkačka PS 12
1999 – sestaveno družstvo žen
1999 – od městských hasičů z Velkého Meziříčí zakoupena automobilová cisternová stříkačka
Zn. ASC 25-RTHP, r.v.1969
2000 – okrsková soutěž Blatec, družstvo žen obsadilo I. místo a postoupilo do okresního kola
2001 – z opraven speciálních a požárních vozidel v Plzni zakoupena speciální, požární skříňová Avie
A30K – po GO, skříňová T805 prodána SDH Troskovice
2001 – dokončena rekonstrukce a dostavba požární zbrojnice. Z původního víceúčelového skladu
vznikl objekt se dvěma garážemi, s klubovnou, kuchyňkou a WC.