Pamětní kniha katastrální obce Karlovice založena byla ke konci roku 1918, kdy národ náš zbaven byl po 400 letech těžkého jha Habsburků a země naše se Slovenskem staly se svobodnou, Československou republikou, v níž prvním presidentem byl prof. Tomáš Masaryk, předsedou Národního shromáždění Fr. Tomášek, předsedou ministerstva dr.Karel Kramář, ministrem pro Slovensko dr. Vavro Šrobár, přednostou okr. hejtmanství v Turnově Al. Schmerhovský, okr. školním inspektorem Arnošt Kirschner, starostou obce Karlovic Jakub Valkoun z Radvan., č.1., říd.učitelem v Přáslavicích Frant. Karban, Zakladatel této kroniky.
V Karlovicích, v prvém roce osvobození, l.P. 1918
Tyto historické záznamy přepsal podle Kroniky obce Karlovic díl II. v roce 2001
Ing.Bohuslav Havrda - v Sedmihorkách 6.1.2002
Rok 1941
Druhá krutá zima
Počátkem prosince 1940 napadlo značné množství sněhu bez předchozích mrazů. Potom začaly mrazy stále silnější.
Na Nový Rok a ještě po něm přihnala se strašná vánice od východu. Morava a Slovensko zavaleny sněhem a když vánice dostihla plnou silou k nám uvázla doprava úplně. Návěje dosáhly až několika metrové výšky. Vlaky které zastiženy byly na trati zůstaly v návějích. Na silnicích dost autobusů a aut uvázlo.
Z Jičína vypravený vlak uváznul u Železnice a stroj, který měl uvolnit cestu zůstal tam také, pokud nebyla návěj 5 až 6 metrů mocná odházena. Ihned nařízena byla pracovní povinnost mužů od 16 do 60 let na odklízení sněhu z drah a silnic.
Sněhu bylo i ve volném poli 60 až 70 cm při 12 až 15 stupních mrazu. Zimní počasí trvalo neobyčejně dlouho do jara. Ještě 4. května napadl sníh na 5 cm, 9. května byl mráz 4 stupně, 10. května vánice, že ještě druhý den byl Kozákov bílý jako o vánocích.
Silnice se musely prohazovat, aby byla možná doprava. Takové spousty sněhu nikdo nepamatuje. O topení je stále větší nouze. Ve školách se opět letos musí dělat nedobrovolné prázdniny.
Pro německou armádu pořádána sbírka teplého šatstva, kožichů a kožešin. Po venkovských obcích se sebere málo, zde je málo těch kožichů.+ František Karban
Dne 23. ledna raněn byl mrtvicí p. František Karban v Doubravici. V záchvatu dne 26. ledna podlehl. Pohřeb 29. ledna na lesní hřbitov na Hrubé Skále.
Odstředivky
27. ledna zaplombovány odstředivky mléka a máselnice. Všecko mléko mimo úředně povolenou spotřební dávku nutno odevzdat do sběrny.
Sokol
13. dubna zastavena činnost Sokola, jmění zabaveno a četní funkcionáři vzati do zajištění.
14. dubna přistěhovány německé děti na Podháj do Sedmihorek a do hotelu na Hrubé Skále. Jsou z Duisburku u holandských hranic. Strávily zde až do prázdnin.Krupobití a záplava
Po dusném dnu 28. května přišla v noci bouře, která vyvrcholila ráno ve 3 hodiny 30 minut, kdy přihnalo se od jihovýchodu černé husté mračno. S hukotem sypaly se kroupy, jako lískové ořechy i větší. V minutě bylo všecko listí otlučeno a zem od krup bílá jako v zimě. Potom spustil příval vody. Trvalo to jen asi půl hodiny, ale hrůza byla podívat co natropila za zkázu.
Největší pohromu utrpěl pruh od Blatce přes Roudný, Svatoňovice, Loučky dál přes Stebenku k Hrachovicům. V Roudným voda valící se z polí za Lišníkem vyvrátila v čís.8 u nové stodoly vrata, podemlela kolnu, která se hned sesula. U Kočů rozervala zděný taras a kámen odnesla. U mostu podemlela ochrannou zeď p. Brodkýho. Ta spadla a kámen voda odvalila. Pod mostem byla dlažba vytrhána až na skálu a koryto potoka vymleto na metr hloubky až na kámen. U Šonských č. 36, vzala voda dřevěnou kolnu a strhla též cihelnou se vším co vní bylo.
Mostky které vedou k domkům za potokem strhány a rozneseny. Koryto potoka vymlelo zde na 2 metry hloubky. U nově postaveného mostu v cestě k číslu 17 se nahromadil plavený materiál. Železná řezačka se vklínila do otvoru a valící se voda strhala cestu i most.
V silnici pod hájem ucpány oba mostky, tak na louce p. Damaška povstal rybník sahající až k Radvánovicům. Voda tekoucí přes silnici zanesla do olšoví pod hájem na dvě fůry dříví, které se po opadnutí vody podařilo majitelům zachránit.
Podobně řádila povodeň v Karlovicích. Potok od Svatoňovic strhl most a voda hnala divoce vše sebou. U Pabišků jen s námahou byla zachráněna z chléva kráva před utopením.
V Nové Vsi při potoku nezůstal jediný plot celý. Ze dvorků odplaveno všecko dříví i hnůj z hnojišť.
Jak silný byl příval vody vidět z toho, že u domku p. Valenty u státní silnice voda povalila drátěný plot i s betonovou podezdívkou v celku. Trať dráhy byla podemleta, štěrk úplně odplaven a dravým proudem spolu s dřívím přenesen až přes proud Libuňky.
V Loučkách při zachraňování utonula žena. V Turnově při zachraňovacích pracích utonul poručík vládního vojska a teprve třetí den byl nalezen.Odvoz klad
V jarní době došlo na obecní úřad nařízení o povinném odvozu 100 plnometrů klad pro firmu Plátek v Turnově.
Na každého koně připadá povinnost odvézt 3 m 3 klad z polesí "Hradišťata" a "Roviny". Kdo by se odvozu vyhnul nebo odepřel povinnost, tomu hrozí úřad pokutou až 5 tisíc a vězením.
Zemědělci považují to za novodobou robotu. Ve žních došlo nařízení o hlídání úrody proti leteckým útokům zápalnými destičkami. Žně začaly ku konci července. Žit málo jako loni. Obilí nutno dávat do panáků pro nestálé počasí.+ František Tupáček
16. srpna spadl při pouzení fůry František Tupáček, rolník v Karlovicích. Pádem poranil si páteř a druhého dne v nemocnici v Turnově zemřel. Před měsícem zemřel Tupáčkovým 12tiletý synek. Tak byla rodina do krátké doby dvakrát stižena neštěstím.
Podzim byl studený a deštivý. Mrazy se dostavili již koncem října. Místy zamrzla řepa i brambory.
14.listopadu pochroumala značná vichřice dost střech. Na Volavci Jos. Hlubučkovi smetla novou asbestem krytou střechu a za Jičínem v Řehči zničila vichřice málem všecky střechy ve vesnici.28. září
Na sv. Václava vyhlášeno v Praze stanné právo. Ohlášeno, že " protektor" Neurath onemocněl a úřad převzal "Obergrupen - führer" SS Heynrich Heydrich - dosavad působící v Norsku. Dále se hlásí, že zatčen předseda vlády gen. Eliáš, primátor hl. města dr. Klapka, gen. Jos. Bílý, Hugo Vojta, Frant. Horáček, M. Doležal a mnozí další.
12.října odebrány pro poslech zahraničního rozhlasu radio přístroje v okrese Lysá nad L., v Litomyšli, Čelakovicích, Heřmanově Městci a v Úvalech.
Zásobování převzaly německé úřady, protože české úřady nevedly si dost rázně a přísně. Naše obec má dávat 8 kusů dobytka.Prohlídka něm. kriminálky
Vážné překvapení zažili obyvatelé Roudnýho dne 2. prosince 1941. Ráno ještě za šera přijelo ve třech autobusech četnictvo a německá kriminální policie. Četnictvo rozestaveno kolem vesnice, nikdo se neměl ze vsi již vzdálit. Na to německá kriminální policie prošla v pěti skupinách čísla vesnice. Všude prohledali byt i komory, stodoly. Sepsali vše co bylo - obilí, mouku, šrot, dobytek, nevymlácené obilí odhadli. Po tak důkladné prohlídce s obavou čekali jsme co bude dál. Na štěstí z velké prohlídky nebylo nic. V celé vesnici ani koruna pokuty. Odjeli a vesnice si oddechla.
Regulace na Roudným
V Roudným začato na podzim s regulací potoka "Roudenky", který povodní vymlet práce provádí ministerstvo zemědělství a obec Karlovice přispívá určitým podílem. Protože se začalo v době podzimních polních prací, postupuje práce jen zvolna a posléze pro nedostatek kamene a pracovních sil zastavena regulace nadobro.
Hlídky
Povinnost dvoučlenných hlídek protileteckých zůstává trvale. V hasičské zbrojnici vyzděn menší prostor, kde umístěna kamna, stolek a lavice. Do půlnoci bývalo tam dost debaty, ale do rána potom nuda. Hlídka měla pečovat o dodržování předpisu o zatemnění. Nikde nemělo ani malou skulinou pronikat světlo. Osvětlení dvora není dovoleno.
Když přišla četnická hlídka na kontrolu a někde bylo špatně zatemněno nebo na okamžik osvětleno stihla přistiženého citelná pokuta. Ciklisté musí mít na světle zatemnění s 1 cm širokým vystřižením otvorem pro osvětlení. Kdo jede po silnici bez lampy, zaplatí pokutu, kdo má málo lampu zatemněnou zaplatí také.Válka Německa s ruskem
Dne 21. června byla veřejnost překvapena zprávou, že v noci dostala německá armáda rozkaz postupovati do Ruského svazu. Krátce na to hlásí se kruté boje " se sovětskou" armádou.
15.července 1941 bylo úředně zrušeno samostatné vedení osad. Pozemkový i domovní majetek jakož i dluhy převedeny do majetku obcích politických. Též v naší obci zrušeny osadní výbory všech čtyř osad a vedení začleněno do společné správy obce Karlovické.
| Hlavní stránka | Úvod |
Rok 1942
Krutá zima
Rok 1942 začal krutou v pravdě Sibiřskou zimou ještě studenější než-li byla v roce 1940. Na přesné změření stupňů mrazu ani obyčejný teploměr stupnicí nestačil. Mrzlo vytrvale jak v noci tak i v pravé poledne. Nejtužší mrazy byly ku konci ledna.
Že napadlo vysoko sněhu, zajíci ohlodali mnoho stromů a to nejen kmen, ale pro vysoké návěje ohlodali i větve. Na sněhu povstala tvrdá vrstva tak že zvěř nemohla k zemi a dost koroptví i zajíců padlo za obět dravcům, kterých se přistěhovalo víc než jiné zimy. Doprava drahou vázne. Uhlí stále méně a dříví se odváží z kraje našich lesů pryč.
Bojující německá vojska v Rusku trpí strašným ruským mrazem, proto se v Říši sbírá teplé šatstvo a kožešiny. Také vláda Protektorátu vydává výzvu této sbírce.
11.února hlásí min.výchovy E. Moravec (bývalý plukovník ČS ), že se pro "Wehrmacht" sebralo 3 078.545 kusů zimních potřeb.Pronájem honitby pro Němce
V únoru byla nájemní smlouva honitby obce úředně zrušena a znova pronajata. Dosavadní nájemce strojní inž. ……….. z Mladé Boleslavi. Nabídek podáno asi 17. Nájem dostal pouze jediný nabízející Němec od Jablonce.
V březnu proveden sběr železa a litiny. Sebralo se několik metráků. Odvedení se protáhlo a dodáno později.
Úřad práce
Místo "sprostředkovatelny práce" zřízen byl "Úřad práce", který ihned provádí soupisy a odvody na práci v Říši. Dne 27.února sepsání všech svobodných a bezdětných žen i mužů od 18 do 45 let, krátce na to od 4. března podrobeni po obcích prohlídkám. Kdo neměl trvalé zaměstnání byl navržen na práci v Říši. Lidé pojmenovali úřad práce "Otrokárna".
V zimní době byly provedeny u některých rolníků prohlídky úředníků "Svazu pro výkup obilí" za asistence četnictva. Následovala citelná pokuta a asi 20-ti postiženým z okresu Turnov zabaven německým soudem majetek.Zatčení
Pro podezření styků se židovskou rodinou obchodníka drahokamy Epsteina z Turnova, který měl z Přáslavic k Hořensku vilu ve slohu staročeské chalupy, zatčen byl Jar. Votrubec z Nové Vsi. Byl odvezen do vyšetřovací vazby v Kartouzích a do týdne tam zemřel. 18. března 1942 měl v Kartouzích pohřeb.
Úřady hlásí, že z cizozemských létadel jsou spouštěni zvědové, kteří jsou říši nebezpečni. Poskytnutí přístřeší a jakékoliv pomoci těm osobám bude trestáno nejtěžším trestem- zabavením majetku a smrtí.
24.března jsou na válečné účely sbírány zvony a zvonky. V Radvanovicích, Svatoňovicích, Hnanicích, v Borku byly sebrány. Starožitné zvony v Týně, v Přáslavicích, Nudvojovicích zůstanou. Ostatní zvony na okrese mají být odebrány.Po nepříznivé zimě bylo značné množství pšenice zaoráno a plochy osety z části ječmenem a něco jarou pšenicí. Žně začaly koncem července a za příznivého počasí probíhaly tak, že před koncem srpna bylo vše sklizeno. Druhá polovic srpna a prvá v září bylo horko jako jiná léta v červenci.
Heydrich
Dne 27. května asi v 10 a 1 proveden v Praze atentát na zastupujícího protektora Reynharda Heydricha. Dle zpráv jeden z útočníků střílel z pistole a druhý vrhnul bombu pod auto.
R.Heydrich 4.června zranění v nemocnici "na Bulovce" podlehl. Pachatelé ve zmatku zmizeli, na ulici zbylo dámské kolo, gumový plášť a aktovka. Soudí se, že jsou to věci pachatelů.
Úřad protektora převzal K.H.Frank. Vyhlášen výjimečný stav a v celém protektorátě zavedeny přísné prohlídky. Kdo nalezen bez "policejního hlášení" byl i s rodinou popraven. V časopisech byly celé rodiny postižených vyjmenovány pro výstrahu.
1.června přijel do obce autobus s německým vojskem a přehlíželi policejní přihlášky a kontrolují počet členů rodin. Prohlídky takové byly provedeny i v okolních obcích.Řeč E. Moravce
Dne 2. června promluvil do rozhlasu min. výchovy E. Moravec, mezi jinými pravil : Když zůstane vrah "Obergrupenführera" R. Heydricha nevypátrán, bude celý národ krutě ztrestán dle hesla : Všichni za jednoho - jeden za všecky. Říše k tomu má síly dost. Potrestala a zničila veliké armády a může zničit i bezbranný národ.
Po projevu tam nastala všude nejistota a obava z budoucnosti. Že obavy byly odůvodněny seznal národ brzy na to.Lidice
10.června přinesl rozhlas zprávu: " Branná moc použila násilí a postřílela všecky muže starší 15 let obce Lidice u Kladna. Ženy dány do koncentračního tábora a děti vzaty do ústavu k náležitému vychování. Obec srovnána se zemí a jméno obce vymazáno na věčné časy. Proč se tak stalo prvé zprávy neuváděly. Bylo podezření, že stopy pachatelů atentátu vedou do Lidic.
12.června byla v obci přísná četnická prohlídky "policejních přihlášek". Zároveň každý vyslechnut, zda-li poznává vyobrazené věci v Praze po atentátu nalezené. Nikdo je dle zpráv nepoznával. Proto byla dána českému národu lhůta do 21. června, aby pachatele ohlásil nebo policii přivedl na stopu. Nebude-li do té doby pachatel označen, celý český národ pocítí následky.
22.června hlásí se, že pachatelé byli českoslovenští zahraniční vojáci spuštění před Vánoci ve středních Čechách. Dopadeni byli v kostele sv. Bartoloměje v Praze. Kněží kostela byli pro ukrývání zatčeni a popraveni. Též biskup církve pravoslavné zatčen. V dalších dnech uveřejněn seznam 150-zatčených -odsouzených a popravených.
Atentát provedli dle hlášení:Nucené práce
Na podzim povoláni dva ročníky mládeže na nucenou práci do německých zbrojních továren. Úřad práce vybral ročník 1924 a 1923.
Úkryt ilegálních pracovníků
Za Valdštejnem v lese, stojí osamělý statek. Je to poslední zbytek vsi Konice, která byla majitelem panství Ehrentalem vykoupena na zlepšení obory pro vysokou zvěř. Tento statek měl v nájmu delší dobu p. Šourek. V době okupace ukrývali se u něho pracovníci tajného odboje. Domnívali se, že v takovém zátiší jsou i s vysílačkou dobře ukryti. Při jedné opravě střechy dělníci vysílačku nalezli a z neznalosti dokonce poškodili. Jejich řeči přivedly Gestapo na stopu tajné vysílání, které jsme mohli večer v 7 a půl slyšet.
Statek byl obklopen, prohledán a nájemce Šourek byl krátce na to zatčen. Rovněž tak Josef Kolda rolník z Děčína (u Vyskře) a jiní. Oba tito zatčení pomocníci tajných pracovníků smutně ukončili mladé životy v koncentračním táboře….| Hlavní stránka | Úvod |
Rok 1943
Počasí
Zimní počasí mírné bez značných mrazů, sněhu ne mnoho.
16.ledna dle nařízení musí všichni Židé vystěhovat se, domy převzaty do úřední správy. Praví se, že jsou stěhováni do Terezína. Děti budou umístěny v ústavech. Muži posláni na práce, ženy umístěny odděleně. Rozešly se rodiny za nejvyššího pohnutí-shledají se ještě všichni?
V noci 16.ledna přijeli do Rovenska na dvou autobusech členové německé policie a obklopili za městem plovárnu. Po krátké době přinesli na náměstí k dr.Krusovi dva otrávené muže. Požili prudký jed a nebylo již možné zachovat je při životě. O případu se dlouho obávali zúčastnění rozhovořit.Prozrazení úkrytu partizánů
Doplněno: Rovenská plovárna - v zimě tiché zákoutí byla krátký čas útočištěm zahraničních pracovníků. Byli to štáb. kapitán František Závorka a nadp.Luboš Jasínek (v zahraničním rozhlase hesla "Sokol" a "Čárka". Byli p.říd. Hlaváčkem z Veselé na místo přivedeni. Zde sešel se s nimi též dr. Krajina, který hlášen jménem "Jeníček" a obnovili na krátko zpravodajství. Dne 16. ledna po prozrazení se raději otrávili, než-li by živí se dostali do rukou Gestapa. V případu prozrazení, kdo je ukrýval, byl by zlí, odstrašující trest stihl značný počet osob. Zřízenec plovárny byl zatčen a vězněn v Terezíně. Také řídící učitel p. Hlaváček z Veselé a p. Hořák ze Zadních Louček byli pro účast vězněni.
Jaro bylo ranné, tak že již 5.března se v polích vláčelo a při pěkné pohodě rychle silo.
20.dubny byla v Turnově pořádána putovní výstava "Více mléka". Pořadatel ministerstvo zemědělství a m. výchovy. Návštěva všech škol a všech občanů dle obcí byla povinná.Mráz 20.května
Po teplém počasí března a dubna přišlo nebývalé chladno praví "zmrzlí muži". 20.května přišel mráz až 5 stupňů. Ranné brambory dané již do řádků úplně mrazem zčernaly. Byl to smutný pohled na spálená pole bramborů.
Sušení sen pro deště se opozdilo až do července. Ve žních všecko obilí dozrálo najednou a tak při příznivém letním počasí bylo vše do poloviny srpna sklizeno. Srpen a září horko a sucho. Otav bylo málo. Podzimní práce konány za sucha.Válečné zprávy
Italské a německé vojsko po tuhých bojích přinutilo Angličany k ústupu až k hranicím Egypta. Na podzim r. 1942 po dlouhé přípravě vyrazili Angličani k útoku a tlačí vojska Němců a Italů pouštěmi Cyrenaiky, Tripolisu do Tunisu. Tažení velmi obtížné vedeno v pouštích, kde bylo nutno vodu dovážet sta kilometrů.
V ten čas se vylodili také Američani v západní Africe a v Alžíru. Vojska nezadržitelně postupují, tak že Anglo-Americké oddíly vstupují 10.července na Sicilii, kterou 17.srpna nadobro Italové opustili. 23.července se vzdal Musollini samovlády a 8. září se Italie spojencům bezpodmínečně vzdává. Boje však zuří dál.
Také v Rusku zuří veliké boje. Němci dostihli až po řeku Volhu. Zde trval krutý boj o město Stalingrad, který začal útokem Němců 6.srpna, 22.září pronikli ke středu města. 7.listopadu soustředěním velikých sil Rusové Němce zastavili a přešli k obkličování německých sil.
Obklíčena armáda s gen.Paulusem v čele čítala na 330 tisíc mužů. 2.února 1944 po hrozném boji se vzdala s …. zbylých vojáků. Po bitvě pochováno bylo 147 200 německých a 46 700 ruských vojáků. Byla to největší bitva celé války.| Hlavní stránka | Úvod |
Rok 1944
Zima mírná
Zima mírná. Sněhu napadlo mnoho. Tak že bylo nutno silnice vícekrát prohazovat, aby byly sjízdné. Hromady sněhu umrzly a že bylo jaro dlouho studené, ještě 30.dubna byla chumelenice celé půldne. Na 1.května bylo při silnici ještě na dva metry vysoko umrzlého sněhu na hromadách.
Invase do Francie
6.června přináší rozhlas zprávu, že Americká a Anglická armáda vpadla do Francie. Po velké přípravě letectva a námořnictva prorazili silná opevnění od Cherbourgu po LeHavre a postupují stále dál k Rýnu. Západní francouzské přístavy Lorient a St.Nazaire zůstaly v rukou Němců, kteří tam mají vybudovány základny pro ponorky.
Krupobití u Borku - Blatce
10.června bylo velmi prudké krupobití na pruhu asi 2 km širokém táhnoucím se mezi Vyskří - Krčkovice k Rokytnici směrem k Borku - mezi Blatec - Rovensko. Tráva na lukách se velmi obtížně dala sekat. V Borku a Štěpánovicích rozbitá žita byla vysekána na sušení a pole osázena brambory. Ze pšenic, které ponechali byla jen slabá zadina. Žně začaly před koncem července. Počasí ve žních bez delších dešťů, tak že úroda sklizena byla již k 25.srpnu.
Úmrtí v lesích - Jana Hladíka
Na podzim za teplých dešťů rostly v lesích hojně houby. Také Jan Hladík domkář v Roudným se vypravil 29.října do Hr.Skalských lesů. Že to bylo o posvícení, slíbil ženě, že do oběda bude doma, že asi jde letos naposledy na houby, přestanou růst. Nepřišel do večera ba ani v noci ne. Jeho žena nejprve domnívala se, že se stavěl u známých a drží s nimi posvícení. Když se ani večer nevrátil, šla je u známých hledat. Ale nikde se ani nestavěl. Teprve v pondělí odpoledne nalezl jej J.Pitro z Krčkovic mrtvého v lese nad roklí zvanou Čertoryje. Hladík utrpěl v cukrovaru zranění na noze a mimo to měl na téže noze delší dobu bercový vřed. Namáhavou chůzí po stráních lesa praskla Hladíkovi na bolavém místě žíla a unikající krev nemohl zastavit ač se o to dle nálezu při prohlídce pokoušel. Smutné je, že dvě ženy z Krčkovic Hladíka odpoledne ve 4 hodiny viděly, jak se potácivě snaží dojít k lesní cestě. V domnění, že je to někdo opilý vyhnuly se mu místo aby pomohly. Tak v lese bez pomoci vykrvácel - zemřel.
Ostřelování vlaku
Na Štědrý den 24.prosince byl ostřelován vlak jedoucí k Turnovu v půl osmé večer. Stalo se to mezi dvory Hořenskem a Novou Vsí. Prostříleny vagóny a lokomotiva poškozena tak, že vlak musel být náhradním strojem dotažen na hlavní nádraží v Turnově. Ve vlaku byl zraněn Jiří Porš z Turnova.
Dodávky
Z úrody letos sklizené určen obci "kontingent" značně vysoký. Chlebového obilí tj. pšenice a žita : ….., ovsa …., ječmene ….., bramborů …… .
Povinné odvážení klad z lesů trvá i letos. K novým úkolům přibyla ještě povinná dodávka ovoce.Ceny
Různé ceny : pšenice 212 K, žito 185 - 186, brambory 65, oves …., 1 kg vajec do sběrny 15.20 K. Protože se stále zmenšuje okruh zemí, ze kterých možno zásobování provádět pociťuje se stále víc tlak nedostatku chleba, mouky a tuků. Kdo z města má na vesnici přítele neb známého, obrací se k němu o výpomoc. Úřady na každé přenechávání hrozí tresty, ale na lístky samotné nestačí k živobití. Z Londýna i z Moskvy rozhlas vybízí - nenechte národ hladovět, pomozte kdo můžete.
V zimních měsících v naší obci v lednu, provedena byla přísná kontrola dodávek obilí.Kdo nedodal větší množství byl předvolán na okresní úřad k odůvodnění. Každý dle možností něco přidal. Jako dohra byla 11.února provedena prohlídka všech větších zemědělství. Při tom byl účasten úředník "obilní společnosti" člen okr.úřadu, člen místní hospodářské rady a četník. V průvodu šlo sebou šest občanů od obecního úřadu přikázaných. Ti byli opatřeni vidlemi, aby na příkaz úředníka mohli přeházet slámu a seno. K hrubšímu nedorozumění nedošlo, tak nebylo třeba nikde zakročit.Na práci v "Reichu"
Mladíci povolaní do Německa na povinnou práci pracují v závodech v Berlíně, Brémách v Hale. Z obce Karlovic byli to : Miroslav Šonský, Josef Šonský synové rolníka z Roudného, Jan Janků ze Svatoňovic, Bohumil Mlejnek ze Svatoňovic, Karel Podobský z Karlovic. Miroslav Šonský, instalatér přidělen " úřadem práce" do "Sudet". Pracoval na stavbách elektrárny v Ervěnicích u Mostu. Tam byl také zaměstnán Bohumil Mlejnek rozený r.1922.
Josef Šonský, roz. r.1924 přidělen na práce v Berlíně. Zaměstnán byl u firmy "Daimler-Benz" v Gensenhagen. Doma pracoval při zemědělství a v továrně "přeškolen" na soustružníka kovů. V hlae č.11 po 5 měsíců bylo jeho zaměstnáním soustruhování ojnic. Ubytováni byli hromadně, stravování v závodních jídelnách. Do práce v továrně dojížděli 10 km. Za dobu jeho pobytu bylo na tovární objekty v okolí podniknuto na 50 náletů. Po 5 měsících práce v říši přeložen byl do pobočky téže firmy v Nové Pace, kde byl nucen pracovat do převratu v květnu. U té firmy v Německu pracoval též Karel Podobský z Karlovic.
František Damašek domkář - kameník z Roudného č.32, přidělen "úřadem práce" do lomů v Růžodole a Mafersdorfu (Vratislavice) u Liberce. Za každého počasí dojížděl denně vlakem do Liberce a zpět. Pracovat tam musel, ale na nocleh tam zůstat nesměl. V zimní době, stalo se že vlak od Liberce měl značné zpoždění, tak že zatím vlak z Turnova k Jičínu odjel a Damašek musel z Turnova domů pěšky. A stalo se to když bylo v zimě nejvíc sněhu a cesty nejhorší.| Hlavní stránka | Úvod |
Rok 1945
Zimní počasí
Roku 1945 byla zima přes celý leden suchá, sněhu nejvýš 30 cm. Mrazy od 5 do 10 stupňů. Jen 28.ledna bylo navečer -15 °C.
Pro nedostatek benzinu používá se stále víc k pohonu aut drobně řezaného dřeva. V Hruboskalských lesích je pokáceno vojenskou pomocí mnoho dubů a buků. Dřevo nařezáno na dvoumetrové kusy a srovnáno. Majitelům koní bylo potom nařízeno dříví ono odvézt na nádraží v Sedmihorkách a v Borku. V časopisech hlášeno bylo, že byl tím zemědělcům zajištěn výdělek v zimní době.
Že se dříví muselo vozit v umrzlé hrbolaté cestě byly při tom rozbity vozy i saně. Když dřevo z většiny odvezeno na skládku nebylo víc odesláno do říše. Zůstalo přes dobu převratu ležet na nádražích, ale dovozci dostali zaplaceno jen za některý druh. Za tak zvanou "vlákninu", to bylo dříví smrkové, nedostali od odvozu od nikoho nic.Předpis dodávky dřeva
Také ze selských lesů předepsána povinná dodávka dřeva dle velikosti plochy lesa. Předpis zněl na př.p.Zd.Vrabec má dát 23 m3 , A.Egert 12 m3, V. Damašek 13 m3 , Brodský Jos. 2 1/2 m3 , Šonský Frant. z Karlovic m3, Horáček Josef Radvanovice, Šlechta Josef po 1 1/2 m3 , Šonský Josef Roudný č.49 2 m3.
V únoru došel příkaz, aby všichni majitelé lesů přes 1 ha dodali po půl metru štípaného dřeva do Červeného Dvora u Rohozce.Opevňovací práce u Turnova
8.ledna dle úředního nařízení sepsány a zabaveny všecky lopaty a krumpáče. Soupis musel být ihned dodán ok.hejtmanovi. V některých obcích musely být tyto potřeby ihned odvedeny a používalo se jich při budování opevnění v Turnově a okolí.
Na popud pluk. Schwetze (v české armádě byl to pl.Švec) a generála ve výslužbě Bartosche dělá se opevňovací zákop od parku "Farářství" přes Hruštici k údolí Stebenky. Práce tyto mají vykonat všichni muži "pracovní povinnosti". Každé obci přidělen dílec a ten má být v době co nejkratší hotov. Pracovalo se volně, nikomu se do toho nechtělo, ale přece se část provedla. Na celý plán nedošlo.
V ulicích města Turnova staví se překážky. Do země jsou zakopány dvě řady sloupů z klad, klády spojeny a mezi to narovnáno kamení a zem. Hradby je do dvou třetin ulice, tak že povozy a auta musí opatrně projíždět. Zdržuje to značně projetí.
Na den … nařízeno, aby se odvezlo borové metrové dříví z Čertoryje do turnovské cihelny. Protože se dříví muselo vyvážet po části z nepřiležitého místa na silnici, kde se teprve mohla celá fůra naložit, dojeli někteří do Turnova až na večer se šerem. Domů po složení dřeva, jeli se světlem tmící se ulicí. Poslední dva povozy Josef Tupáček s Václavem Machačným z Karlovic a Josef Šlechta se synem. U překážky proti turnovské provazárně předjel povozy veliký německý automobil se dvěma přívěsnými vozy. Zajel prudce mezi přepážky, v zatáčce překážky uvázl. Zkoušeli to dopředu i zpět, ale pro málo místa se nehnuli. Po dlouhém namáhání prostřední hrazení vybourali, odházeli na chodník. Povozy s koňmi zůstali na hodinu zataraseny. Za tu dobu dojelo dalších německých aut tolik, že zatarasili ulici od provazárny až na rovinu mezi cihelnou a nádražím. Z druhé strany stála řada aut až po Baťovnu. Po probourání překážky poslány naše povozy rychle z místa a potom odvlečeny závěsné vozy z hromady dříví a kamení. Povozy naše dojely k Hořensku a tu teprve hnala se celá uvolněná kolona německých aut z Turnova k Jičínu. Bylo jich nejméně na 50. Do toho zmatku v ulicích Turnova chybělo jen zatroubení poplašné sirény, které se v jiné dny tak často opakovalo.
Pro případ zničení mostů přes Jizeru v Turnově postaven byl náhradní dřevěný pod městem proti Nudvojovicím.
10 celý leden je slyšet ze západu i severu silné dunění. Večer nebo když je bezvětří a klid i ve dne chvějí se okna i dveře, jako v bouři. Jsou to veliké nálety až 1000 letadel západních mocností na německá průmyslová střediska.
Po tajnu poslouchaný poslouchaný zahraniční rozhlas z Londýna a Moskvy hlásí, že po důkladné přípravě zahájen v Polsku 12.ledna boj u města Baranoviče na řece Visle. Rusové frontu prorazili a tlačí Němce bez oddechu na západ. Zprávy ty se rychle šíří. Němci a zaprodaný min. Emanuel Moravec zprávy ty zesměšňují názvem "šeptanda" a vtipem "jedna paní povídala". Poslech i šíření zpráv krutě stíhají. Avšak marně, zapřít se to již nedalo a tak 19.ledna hlásí pražský rozhlas, že Rusové přešli se sílou 155 divizí a 55 pancéřových divizí, k útoku a že Němci jsou nuceni zaujmouti nové posice.
Válečná síla Německa se hroutí. Opevňuje se okolí Ostravy a Brna. Na tyto práce vzati také z naší obce někteří občané. Z Roudnýho odjeli 12. února : Jan Horák, Josef Brodský, Frant. Damašek z č.7, další z naší obce: ….Zajatci
Němci přemisťují zajatce a koncentrační tábory ze Slezska do Bavor. 13. února bylo nařízeno připravit v Karlovicích a Radvánovicích stodoly a v Práslavicích a Doubravici školy pro přenocování zajatců. Nedošli - nemohli dál, zůstali v Libuni. Újezdě, Ktové. 14. února odpoledne spatřili jsme prvé skupiny jdoucí po státní silnici. Bylo teplo nad nulou, čerstvě padlý sníh tál a silnice byla samá kaluž řídkého sněhu a bláta. V tom se valí proudy zajatců s ozbrojeným průvodem.
Smutný, přímo hrozný byl na ně pohled. Většinou na kost vyhublí, v šatech rozedraných, nohy zabalené v hadry. Někdo měl dřeváky, ale málo který střevíce. Tak zubožené lidské bytosti ještě nikdo z nás neviděl. Jdou unaveně-vysílení-hladoví. Kolem nich statní strážci v botách s puškou na rameně a s holí v ruce.
Při silnici stálo dost lidí a snažili se dát těm ubožákům krajíce chleba, ale něm.vojáci každého odháněli. A přece i přes zákaz dáno dost chlebů i housek. Vojáci nadávali, hrozili a při další skupině se to zkusilo zas. Někteří zajatci vybočili z řady a hrabli do čerstvého sněhu na okraji silnice, aby zahnali žízeň-za to byli nelidsky ztlučeni pažbou nebo holí přes ruce i hlavu.
Kdo s těch nešťastníků přečká ty hrozné měsíce do konce války. Kam to klesla cena lidského života. Bránit se nemohou a ochrany se nedovolají.
Další dny zástupy jdou přes Sobotku místo k Turnovu. Tábořívají na noc v Knižnicích, Libuni, Hrdoňovicích, Újezdě, Ktové. Těmto bylo již dovoleno za dozoru stráží podávat posilnění. Zprávu o tom přinesl sám vrch. strážmistr z Rovenska, p.Kodet. Sebralo se dost chleba, nepekly se vdolky, navařila polévka a na voze se sbírka dovezla do Libuně. Sjíždělo se denně víc povozů z dalekého okolí, tak se odběr začal řídit, aby se i na další dostalo. Z Roudnýho jel prvý den Jos.Damašek, další dny J.Bobek, J.Brodský,J.Šonský. Z Radvanovic J.Valkoun.
Zajatci děkovali se slzami v očích. Při jedné cestě sám německý důstojník děkoval a pravil, že když těm zajatcům nemohou oni víc dát, protože nemají z čeho, děkuje obyvatelstvu za uznání a soucit s trpícími.
Při přenocování někteří zajatci přes přísné hlídání uprchli. Lidé je již hleděli zaopatřit jídlem a později i šatstvem. Většina se zde v okolí udržela až do jarních dnů převratu. V lesích kolem Krčkovic jich bylo nejvíc. Také v Roudným našli dva útulek ve staré neobydlené chalupě číslo 30. V složeném lenu udělali si pohodlnou skrýš. O jídlo se jim staral prvý čas soused Bobek i jiní. Jeden z nich : Šimon …. byl učitel z Moskevské oblasti, druhý Nikolaj …. byl z jižního Ruska, tento byl živější a ráznější. Při bojích o převrat se také zúčastnil. Po převratu Šimon odjel domů, kdežto Nikolaj šel si "zabrat" do pohraničí.Uprchlíci ze Slezska-v dubnu 1945
Po státní silnici stále jedou povozy uprchlíků ze Slezska. Celé skupiny 10 až 20 vozů naložené nejnutnějším jedou bez přesného cíle, jen být dál od fronty. Míří do středních Čech a do Bavor. Protože tam nemohou všecky uprchlíky umístit budou z části ponecháni na čas v našich obcích. Budou to tak zvaní "Národní hosté". Do naší obce byla přidělena skupina 59 osob z okresu Waldenburk u Svídnice. Byl to správce dvora se šafářem a čeledí. Měli dost povozů koní i volů. V každé vesnici ubytováno několik rodin a část povozů. Vozy měli velmi těžké na vysokých kolách bez brzdy. Po měsíčním pobytu odjeli přes Jičín - Kopidlno - Poděbrady a chtěli do Bavor. U Poděbrad byla silnice blízko nich leteckým útokem rozbita. Byli posláni zpět do Jičína a odtud jeli opět k Turnovu. Mezi čeledí byl Polák Felix Zablocki, který za měsíc pobytu na Roudným poznal naši krajinu a lid. Proto když nyní, podruhé dojel až k Radvanovicům chtěl odbočit s povozem. Správce mu to nedovolil. U Nové Vsi však Felix složil svoje věci z vozu a bič dal správci, který se jmenoval Jirak se slovy "dál už nejedu jeďte si sám". Večer v dešti došel na Roudný kam si odvezl své věci a tu přečkal dny další. O správci se dověděl jen tolik, že byl pro zatajení zbraní zastřelen…..
Vlasovci
V dubnu staví se na všech okresních silnicích překážky z klad a kamene. Práce provádí pod dozorem skupiny do německých služeb naverbovaných zajatců z Ruska. Vedeni jsou generálem Vlasovem, proto jmenováni jsou napořád "Vlasovci".
JaroJarní práce začaly po 20. březnu a při dobré pohodě rychle skončeny. Pracuje se všude s větší radostí než poslední roky, protože s jistotou vidět blížící se konec válečného běsnění. Každý se domnívá, že bude tomu diktování, mnohdy úplně zbytečnému, zase konec. Vždyť těch povinností, které jsou stále zvyšovány a nové zaváděny je již tolik, že kdyby podobný stav měl ještě pár roků potrvati nelišil by se od stavu poddanství a roboty, ze kterého byl náš venkovský lid v roce 1848 po dlouhých bojích osvobozen.
Množící se nálety na Německo a jeho průmyslové závody ohrožují stále více životy pracujících, kteří tam jsou ze všech porobených států násilím svedeni. Naši lidé tam zaměstnaní hledí se umístit v pobočných závodech umístěných v "Protektorátě". Byli i takoví, kteří na nebezpečné místo v Německu se vůbec z dovolené nevrátili raději se před četnictvem a "Gestapem" delší dobu ukrývali. Bylo to nebezpečné, ale přece bezpečnější než práce v místech, kde bylo denně i několik náletů a bombardování.
V Sedmihorkách a na Podháji po odchodu německých dětí "Hitlerjugend" umístěn pro německé vojáky lazaret. Umístili tam uzdravující německé marody na doléčení.Odboj a činnost partyánů
Ruští zajatci v okolí ukrývaní seznamují se s okolím. Scházejí se v domku Jaroslava Venclů (Roudný č. …). Také v Radvanovicích u p. Pešky jsou někteří ukryti delší čas.
V blízkém lese p. Damaška - často očekávali nově přivedení na vhodný večerní čas, aby se sešli se zdejšími. Tak povstala skupina partyzánů a k nim se časem přidalo několik mužů domácích z okolí.
Vidíme, že se blíží konec války. Jsou však obavy, aby se poslední dny nestrhl boj v naší blízkosti, protože silnice od Jičína k Turnovu a dál je velmi vyhledávána a stále plná aut všeho druhu. Proto lidé v lesích budují úkryty, aby v nejhorším případě alespoň na krátkou dobu mohli se ukrýti.Porážka Německa
Na západě drtí armády Německou moc. Překročen Rýn a krátce na to jsou Němci obklíčeny ve velikém prostoru porýnských průmyslových měst. Další armáda proniká do Bavor až k Rakouským hranicím a do Čech - obsadili Plzeň.
Ruská armáda postupuje po obsazení Budapešti přes Vídeň na západ a na Moravu, přes Brno až do Čech.
Dne 26. dubna v 16 hodin spojilo se vojsko ruské postupující na západ k Labi s vojskem americkým u města Torgau v Sasku. Po obklíčení Berlína 28. dubna nabízí spolupracovník Hitlerův Himler západním spojencům kapitulaci. Byl však upozorněn, že musí kapitulovat také Rusku, jinak že nabídka nebude přijata.Květen 1945
Druhého května ve tři čtvrti na dvanáctou v noci shořela na náměstí v Turnově před "Spořitelnou" postavená německá orlice. Shořela dobře, jen hromádka popela po ní zbylo. Zmizel symbol němectví současně i v okolních městech. Znamení k otevřenému odporu.
Na trati od Jičína vykolejil vlak. Stalo se tak i jinde, proto musí zřízenci dráhy často kontrolovat trať.
Na silnici k Sedmihorkám a u Kyselovska podřezány telegrafní tyče, dráty strhány. Telefonní spojení přerušeno. 3. května šíří se zprávy, že v Žel. Brodě, Semilech, Lomnici, ve Vysokém jsou Němci odzbrojeni a úřady, že jsou obsazeny Čechy. Bylo tak opravdu, ale Němci se ještě na krátko vlády zmocnili. Padlo při tom i dost životů.Pád Berlína a smrt Hitlerova
Dovídáme se, že …. května ve 3 hod odpoledne vzdává se Berlín s posádkou 70 tisíc mužů. Hlásí se také že Adolf Hitler je mrtev. Tentýž den zastavili Němci boj v Itálii a vzdávají se.
V Doubravici ve škole umístění "Vlasovci" vydali zbraně občanům. 4. května přijela auta s německým vojskem. Jeli po silnici vesnicí až k lesu, při tom střílí do lesa. U lesa se obrátili a jeli zpět - více se nestalo nic. Do pronásledování v lese se nepustili.
Dle rozhlasu má německý odpor ustati a "v Protektorátě bude provedena změna správy". Vývoj událostí byl však rychlejší.Sobota 5. května 1945. Prvé boje v Turnově
Dopoledne byla slyšet z Turnova střelba. Dvě letadla krouží nad městem a okolím. Příčinu dozvěděli jsme se brzy. Pod dojmem událostí minulých dnů v Železném Brodě a Semilech, začali někteří obchodníci odstraňovati německé nápisy firem. Na náměstí byl četný zástup lidu, kteří přihlíželi odstraňování těchto nápisů a debatovali o událostech. V tu dobu přijel s autem zelinář A. Rous s J. Dědkem a ihned začal odzbrojovat německou stráž. Při potyčce byl německým vojákem zastřelen jak on tak i J. Dědek. Mimo tyto prvé oběti byli další těžce zraněni.
Také u nádraží nad provazárnou a u mostu svedeny bitky, při kterých padlo několik osob. Před polednem byl boj zastaven a jednáno o příměří. Jednáno také o vzdání vojáků v kasárnách, ale bez výsledku. Oddíl vojáků SS (zvaných esesáci) odjel z nádraží do Jílového.
5.května při hlášení pražského rozhlasu zaslechli jsme volání: "Všichni čeští příslušníci policie a četnictva a vojáci ihned k rozhlasu!" . Výzva byla opakována, po chvíli slyšet jen hřmot a krátce na to vysílána byla opět německá hudba a zpěv. To byl počátek boje o rozhlasovou stanici v Praze a počátek bojů v hlavním městě vůbec.
Tedy naše podhorské okolí s městy Žel. Brod, Semily, Lomnice n. P. a Vysoké o pár dnů začaly dříve.
Také v naší obci vyhlášena pohotovost. U dvora Hořenska na silnici drží se hlídka. V Radvanovicích na "Zavadilce" proti pramenu "Hurtíku" postavena překážka. Zde jsou kontrolovány povozy a auta a odebírány zbraně. Hlídkování účastní se všichni mladší muži. Starší jsou pro případ potřeby připraveni. Též ve vesnici prochází občas hlídka, aby v případu náhlého příchodu Němců byl učiněn poplach.
Četa z Nové Vsi, Karlovic, Svatoňovic zabrala lazaret v Sedmihorkách a na Podháji. Němci dáni pod dozor a v Sedmihorkách bude středisko partizánů.6.května
Po státní silnici ještě jedou od Jičína vozy uprchlíků. Jedou bez cíle, jen aby byly dál od fronty. Dělostřelbu slyšet od severu i od východu. Rusové jsou již na severních hranicích za Libercem.
V neděli dne 6. května hlídkování v Sedmihorkách a u dvora Hořenska vystřídali muži z Roudnýho. Zbraně a střelivo při kontrolách odebrané odvádí se do Sedmihorek. Zbraní je ale stále málo. Při hlídkách jeden má pušku druhý revolver. V případě odporu by to bylo uboze málo. V Turnově shromáždilo se na náměstí mnoho lidu a vyvěšeny prapory. Jedná se o zabrání kasáren. Přijeli na pomoc partyzáni ze Sedmihorek, ale k akci nedošlo. Nad Turnovem a okolím krouží dvě německá letadla. Sledují ruch na silnici až po Hořensko. U Příšovic byla hlídka u dráhy oběma letadly napadena a několik osob zabito.
V Sedmihorkách dlí na návštěvě pražský profesor pan Novák s chotí a synem. Mladý Novák pustil se do opravy porušeného telefonního vedení a vyladil rozhlasový přijímač, tak že zachyceno volání pražského vysílání povstaleckého. Napětí stoupá, když voláno česky, rusky a anglicky o pomoc a o vyslání letců. Každého zajímá toto spravodajství, ani nikdo ze stráží nespěchal, chtěli jsme vědět všichni zda Američané, když jsou na půl cestě z Plzně ku Praze, kdy se ohlásí z Prahy. K tomu však z jiných příčin nedošlo.Jízda pancéřů k Turnovu
Na večer hlášeno do Sedmihorek, že od Hořic se blíží k Jičínu silná kolona německých pancéřových aut. Po chvíli hlášeno, že jedou přes Jičín k Turnovu. Zároveň doporučeno - pusťte je dál. V Knižnicích a v Libuni při překážkách se zdrželi. Několik budov tam shořelo, ale Němci ženou se dál. Protože nebyla naděje Němce v tak značné síle zadržet, při nedostatku zbraní, byly překážky ve Ktové, Borku, Radvanovicích a u Nové Vsi odstraněny.
Krátce po sedmé hodině večer přijíždí s velikým hukotem a hřmotem dlouhá řada obrněných a nákladních aut. Každou chvíli zazní praskot výstřelů. Přejetí trvalo přes hodinu a každý kdo to viděl hleděl s obavou zda se nezastaví k plenění. Počítá se, že bylo přes 60 pancéřů a na 150 nákladních aut. Vše obsazeno plně ozbrojenými Němci. Na křižovatce silnic "na Zavadilce" ukryl se při kanále v příkopě mladík. Snad ze zvědavosti, snad neměl již čas ukrýt se jinam. Některý z Němců jej tam spatřil a vypáli po něm z těžkého kulometu. Naštěstí padly rány značně výš do zdi domku pí. Dědkové. U Hořenska postřelili několika ranami děvče do nohy, když v posledních okamžicích spěchala do krytu - byla to Věra Slavíková z Nové Vsi čp. 59.
Před Turnovem se Němci na noc zastavili. Tam se rozpoutala přestřelka. Několik osob bylo zastřeleno. V Durychově vyhořely dva domky. Smutně se rozléhal hukot a výbuchy střelby deštivým a mlhavým večerem daleko údolím Libuňky. Ohlas odráží se od lesů a skal a nese se dál k Troskám a Kozákovu.
S obavou hledí se k Turnovu, který zahalen v kouři a mlze. Obyvatelé domků při silnici tu noc nespali, mnozí až na Roudným přespali z obav před mstou Němců. Druhý den byla nálada skleslá, dopadlo to však v celku jinak.
Němci v noci vyloupili v Turnově v hlavních ulicích obchody, sebrali raněné z lazaretů a co nejrychleji jeli dál. Vždyť prchali z rozpadající fronty před Rusy.7.května - bitka u Radvanovic
7.května došlo u Radvanovické překážky k přestřelece, když partyzáni zadrželi německá auta. Při boji byl zastřelen ruský partyzán jménem Gorochov. Zabit byl také jeden z němců - pohřben je na okraji pole nad loukou. Jedno z aut ujelo, ale bylo u další překážky zadrženo.
8.května
Ještě celý den 8. května duní na západě dělostřelby, dle toho boj zastaven není. V noci se ve všech vesnicích hlídá, aby lidé nebyli překvapeni, kdyby Němci při ústupu vrazili do okolí. Večer po 10 hodině vidíme na západě veliké červené světlo. Nejprve domnívali jsme se, že hoří některá trigonometrická věž, ale další světla, do výše vystřelené červené rakety nás upozornily, že význam je jiný. Bylo to znamení k zastavení boje. Za pár minut utichlo dunění dělostřelby, postupně stále dál, až bylo slyšet jen ojedinělé výstřely daleko na severu.
Po půlnoci vidíme dlouhou řadu světel, jedoucích to aut od pohoří u Hodkovic k jihu do Čech. Němci prchali.
Rozhlas oznamuje 8. května, že se Němci podrobují a kapitulují všem spojencům. V Praze se ale bojuje dál neboť německý velitel Schörner prohlašuje, že zpráva o kapitulaci je dílo propagandy, aby byla rozvrácena německá obrana.9.května - vzdávají se Němci v Turnově
9.května vzdali se "Národnímu výboru v Turnově" Němci v kasárnách. Od Liberce jedou veliké proudy vojska a v Turnově skládají zbraně. Jsou rozdělováni esesmani a vyznamenaní zvlášť a prostí také zvlášť. Rakušané budou posláni domů.
Aby mohlo být obsazeno pohraničí vyhlášena mobilizace ročníků 1929 až 1937 pro celý okres. Před večerem prudký nálet na nádraží v Turnově provedli Němci z Hradce Králové.Boj v Borku
Také v Rovensku byla utvořena z místních a z Rusů skupina odboje. Největší úspěšný boj svedli u překážky v Borku dne 8. května. Měli výhodně obsazeno návrší a lesík u "hlubokýho". Zadrželi skupinu aut plně obsazených vojskem a několika civilisty - uprchlíky. V prudkém boji zapáleno auto před Ježkovou stodolou. Jiné shořelo u rybníka za hostincem p. Horáčka.
Daleko bylo vidět mračna černého kouře, který stoupal do výše k čisté obloze. Při tom slyšet daleko hluk a prudkou střelbu. To vedlo k doměnce, že hoří vesnice Borek, proto lidé spěchali pomáhat. Po prudké bitce zbylí Němci zajati, jízdy schopná auta odvezena do Rovenska, ohořelé vraky odtaženy ze silnice. Z domácích bojovníků několik raněno např. p. Šmejc ze Štěpánovic.
14 padlých Němců na místě pohřbeno. Několik se rozprchlo do okolí, ale byli brzy schytáni a dopraveni do Rovenska. Do Rovenska dopraveni také Němci zadržení na silnici od Jičína po Libuň. Při převádění dne 9. května večer pokusili se někteří uprchnouti. Jeden z prchajících esesmanů zastřelil v uličce při hostinci "v lípách" partyzánského majora I. K. Nelipoviče. V zmatku při tom povstalého chtěli prchnout další. Rusové, partyzáni zahájili ihned palbu a všecky Němce na ulici před školou postříleli. Byl to dle líčení očitých svědků večer plný hrůzy. Mrtví pohřbeni do společného hrobu v poli za školou. Bylo jich 360 snad o několik víc. Zabitému majoru vypraven slavný pohřeb za velké účasti obyvatel celého okolí. Do téhož hrobu společně pohřben partyzán padlý 7. května u Radvanovic.10.května 1945
Od rána mírně teplo - slunečno. Jarní májová pohoda tak pěkná, jak možno sobě jen přát. Práce v poli hotova. Válka již skončila. Je to dnes jako o velikém svátku. Prapory vlají na každém domě. Došla zvěst, že Rusové pojedou po státní silnici k Hradci přinutit Němce k pokoji. Na křižovatce silnic "na Zavadilce" postavena slavobrána s ozdobou praporů českých a ruských. K slavnějšímu uvítání připravena kapela hudebníků z Krčkovic.
Odpoledne před čtvrtou hodinou přijíždí prvé hlídky Rusů od Turnova a za krátko hrne se jedna skupina "druhého ukrajinského frontu" za druhou. Protitanková děla, motorizované dělostřelectvo, auta plně obsazená pěchotou. Tryskem projíždí bránou proud vozatajstva, těžké koně v malých vozech. Všichni jedou vesele. Nadšeně jsou zdraveni, nadšeně také odpovídají a mávají. Mají také radost z ukončení války.
Mnoho tisíc druhé ukrajinské armády do večera přejelo. Radost a nadšení vrcholí když přijelo auto s vedoucímy důstojníky slavobránou a zastavilo. Kapela zahrála na uvítání. Pan Svárovský důstojníky vítá. Starý ruský důstojník děkuje a p. Svárovského objímá. Na to přítomným kolem podává ruku a upřimně po rusku tiskne. Po krátké rozmluvě druhý důstojník vystoupí na kryt auta, nadšeně k shromážděným promluvil. Po řeči jeho hraje hudba znova a to k tanci. Hojně shromážděná děvčata v krojích utvořila kruh a za veselé hudby tančí se na silnici před hostincem. Starý důstojník (doufám, že se nemýlím měl to být podplukovník Sazanov) rozpráví s p. Svárovským, který ruštinu ovládá a s radostí pozoruje veselou zábavu a nadšení obecenstva, kterého se zde sešlo několik set. Pravil, že tak srdečně nebyli ještě uvítáni.
Nyní si každý pokojněji oddychl. Moc a vláda Němců opravdu je zlomena. I to počasí se obrátilo, prvé dny bylo zamračeno a deštivo a nyní, je tak krásně jak si jen možno v květnu přáti.
Proto prapory tak vesele vlají vstříc naší znovu obnovené svobodě. Práce v továrnách také zastavena. V Turnově vidět veliký ruch, shromažďují se tam tisíce zajatých Němců, stovky aut a povozů zaplňují prostor u "Sokolovny", v kasárnách, v nádvoří cihelny. Sta koní tam stojí bez pána a bez ošetření. Proto je dává vojenská správa proti úpisu na půjčku. Do naší obce vzato jich 18. Na podzim mnohé odebrány na Slovensko.
Zápisy od roku 1937, uspořádal a do kroniky této zapsal Josef Šlechta z Roudnýho, který v roce 1945 byl pověřen vedením kroniky obce. Proto, že údaje z let minulých nejsou úplné bude v knize nové dle možnosti postupně chybějící doplňováno.Tímto záznamem se končí II.díl " Kroniky obce Karlovic".
Poznámka na vysvětlenou
Pokud nezasvěcený čtenář postrádá v uvedených dílech (I. a II.) obecních kronik dostatek informací o osadě Sedmihorky, musím připomenout dva důležité momenty z historie této části obce.
Osada Nová Ves byly k obci Karlovice přidělena 1.ledna 1952, do tohoto data byla nedílnou součástí obce Mašov.
Obci Karlovice přidělením osady Sedmihorky přibylo 191 osob, 55 domovních čísel a 558 ha výměry pozemků. Obec má výměru 1 020 ha.Dnem 1.ledna 1966 byla povolena změna názvu osady Nová Ves na Sedmihorky a to na odůvodněnou žádost MNV v Karlovicích.
Dnem 1.července 1966 byly přejmenovány Sedmihorky (původní lokalita a několik budov lázní Sedmihorky) na Lázně Sedmihorky. Důvodem bylo odlišení od nově přejmenované osady Sedmihorky.| Hlavní stránka | Úvod |