Pamětní kniha katastrální obce Karlovice založena byla ke konci roku 1918, kdy národ náš zbaven byl po 400 letech těžkého jha Habsburků a země naše se Slovenskem staly se svobodnou, Československou republikou, v níž prvním presidentem byl prof. Tomáš Masaryk, předsedou Národního shromáždění Fr. Tomášek, předsedou ministerstva dr.Karel Kramář, ministrem pro Slovensko dr. Vavro Šrobár, přednostou okr. hejtmanství v Turnově Al. Schmerhovský, okr. školním inspektorem Arnošt Kirschner, starostou obce Karlovic Jakub Valkoun z Radvan., č.1., říd.učitelem v Přáslavicích Frant. Karban, Zakladatel této kroniky.
V Karlovicích, v prvém roce osvobození, l.P. 1918Tyto historické záznamy přepsal podle Kroniky obce Karlovic díl II. v roce 2001
Ing.Bohuslav Havrda - v Sedmihorkách 6.1.2002
Rok 1931
Maršál J. Joffre
Maršál Josef Joffré zemřel 3.ledna 1931 v Paříži v stáří 78 roků. Jako vojevůdce ve světové válce vydal 6.září 1916 armádní rozkaz, v němž praví: " Začíná bitva, na které závisí spása vlasti. Všechno úsilí naše musí vésti k zahnání nepřítele". Bitva na Marně rozhodla o neúspěchu Německa. On připravil konečné vítězství Francie a jejich spojenců. Byl jedním z tvůrců naší svobody.
Pád letadlaPři provádění výškového letu ztratila posádka letounu AB 111-60 20.ledna 1931 - pozorovatel četař aspirant Josef Adamičko z Doubravice, č.27, a pilot Vojtěch Pták - orientaci a byla nucena přistát u Brandu v Rakousku, asi 8 km od Českých Velenic. Diplomatickou cestou dostal letoun povolení k odletu a 22. ledna chtěl odplouti, zachytil však o strom a spadl. Pilot Pták byl těžce raněn, Adamičko lehce.
Pokus sebevraždy
Náhlou nervovou poruchou zachvácena byla Frant. Buriánková, žena chalupníka na Roudném, č.27, a podřezala si břitvou žíly na rukou. Odvezena byla do nemocnice v Jičíně. Jest však naděje, že při životu bude zachována.
Štvanice komunistů
Komunistická strana v Československu jest v úpadku. Trpí následkem vnitřních bojů a proto rozumné dělnictvo se od ní odvrací. Moskva však chce nepokoje a proto komunisté pod rouškou nezaměstnanosti provádějí různé demonstrace. Tak 4.února t.r. svolána byla do Duchcova schůze komunistů, kteří vidouce stráže, chtěli ji odzbrojiti. Ta nucena byla sáhnouti k obraně a 4 demonstranti byli zabiti. Podobné výtržnosti (průvod hladových) konali na podzim ve Frývaldově, kde přišlo 8 lidí o život.
Rozhlas z Vatikánu
Do celého světa rozlétla se zpráva, že dne 12.února 1931 promluví papež po prvé do radia, jež mu pořídil ze zlata markýz Marconi, vynálezce bezdrátové telegrafie a telefonu. Mluvil latinsky, což česky znělo: " Se svatým učením obracím se k celému světu. Je to učení, které hlásal Ježíš Kristus, pastýř všech věřících, jenž drží ochrannou ruku nad celým křesťanstvem. Proto zdravím všechny a zvláště vás kněží, kteří na prvém místě jste povoláni učení Kristovo šířiti. Všichni musíme se o to starati, by byl jeden ovčinec a jeden pastýř." Na konec udělil požehnání.
Úmrtí
Na Zavadilce zemřela dne 24.února 1931 Kateřina Drahoňovská, matka Josefa Drahoňovského, profesora na umělecké průmyslové škole v Praze. Pocházela z Volavce. Pochována byla v Přáslavicích.
Oslava
81. narozeniny pana presidenta Tom. G. Masaryka, připadající na 7. března, oslaveny byly školou v Přáslavicích a " Sokolem" v Karlovicích.
Zemětřesení
Mezi řekou Vardarem a Strumicí, na rozhraní Jugoslavie, Řecka a Bulharska, událo se v noci na 8.března 1931 strašlivé zemětřesení, jež zničilo v jižním Srbsku 12 obcí. Zbořeno bylo 2000 domů a mnoho lidí zhynulo. Největší pohromou je zkáza starobylého kláštera Končanského ze XIV. století.
Státní půjčka
Ve dnech 16. - 21. března 1931 vypsána byla 5% investiční půjčka republiky Československé v částce 1.300 mil. K. Upsána byla v krátké době.
Dvojnásobná vražda
Široká veřejnost na Českodubsku vzrušena byla bestiálním činem, který spáchán byl na starých manželích Anně a Josefu Šulcových v Havlovicích 22.prosince 1927. Toho dne pobyl starý Šulc as do 11 hodin v hostinci a ježto toho dne přijel syn jejich z Prahy na svátky, rozmlouvali spolu do půlnoci a potom šli si lehnout. V chlévě utrhl se býček a proto šel starý Šulc se tam podívat a viděl, že jej váže syn Jaroslav. Mezi tím, co byl starý Šulc ve chlévě, vnikl neznámý vrah do světnice a spící starou Šulcovou zabil sekyrou, když pak vrátil se hospodář z chléva i jeho ze zadu sekyrou udeřil. Za chvíli slyšela na půdě spící služka nějaký praskot, sešla dolů a viděla, že chalupa hoří. Ve spáleništi nalezeny byly kosti manželů Šulcových.
Po vrahu úsilovně pátráno. Ten usvědčen v osobě, Viléma Klečala, bývalého čeledína u Šulců. Prozradila to jeho milenka, která se chlubila, že dostala od Klečala na šaty. Byla to látka, kterou syn Šulcův přinesl matce z Prahy. Porotou v Mladé Boleslavi 20.list.1931 odsouzen byl k doživotnímu žaláři. Jest příslušný do Karlovic.Celní unie
Dne 21.března 1931 překvapena byla Evropa zprávou, že Německo s Rakouskem míní uzavříti "hospodářskou unii". Byl by to počátek politického spojení "anšlusu" obou států. Dle mírových smluv jest to nepřípustno, proto i náš stát zaujal k této zvěsti zamítavé stanovisko.
+ Viktor Dyk
V Lopudu u Dubrovníku raněn byl 15.května 1931 při koupání básník a senátor Viktor Dyk. Cestou unaven, zašel do moře, kde ho stihla smrt. Poslední básnická sbírka věnována je vzpomínkám na mrtvé a má těžký název " Devátá vlna," která je vlnou smrti:
Devátá vlna smete, s čím osm hrálo si,
Devátá vlna nese, však živé nenosí.
V básni "Soumrak u moře" končí se verši, které se staly proroctvím básníkova osudu:
Devátá vlna zavře mdlá ústa navěky.
A upíráš své oči na moře bezděky.Divadlo v přírodě
Odbočka svazu československých důstojníků a rotmistrů v Turnově sehrála v Sedmihorkách 28.června 1931 Jiráskovo drama " Psohlavci". Počasí bylo krásné a návštěva velmi četná, praví se kol 10.000 osob. Vstupného vybráno as 25.000K. Kozinu hrál Vojtěch Ron, zlatník z Turnova, jeho matku, ženu tvrdou, prahnoucí po spravedlnosti sl.Petrnoušková. Souhra kusu se velmi líbila. V přestávkách hrála hudba 44.pěšího pluku.
Lístky do lesa
Od července 1931 zavedla lesní správa velkostatku Hrubá Skála výdej lístků osobám, jež chodí do lesa na jahody, maliny a houby. Platí nejen pro hosty, ale i venkovský lid. Lístek stojí měsíčně 5 K, čtvrtletně také 25 K, v lese platili sběrači 1 K.
Lezci
Na "dračí skály" vylezlo 22.července 1931 5 turistů alpinistů, říšských Němců. Lezli ve skulině mezi první a druhou skalou od zámku. První táhl lano, které na vrcholu skály protáhl kroužkem do skuliny zapuštěným. Ostatní 4 lezli za ním. Vylezše na skály, "jodlovali" po způsobu Tyroláků a zazpívali německé písně.Potom spustili se po laně dolů. Byli to asi první lidé na těchto skalách. Počínání jejich sledovali četní chodci, obdivujíce jejich odvahu.
Alfons Šťastný
Odevzdání praporu okr. sdružení republ. dorostu v Českém ráji spojeno bylo s oslavou 100. narozenin Alfonse Šťastného, zakladatele strany rolnické, jež konala se 22. a 23. srpna 1931 v Turnově. Slavnost zahájena byla v sobotu 22.srpna schůzí, na níž poslanec J. Dubický pietně vzpomněl 100. výročí narození selského buditele na jihu Čech. Vylíčil jeho život a působení pro rolnický stav. Večer sehrána byla hra "Václav Hrobčický z Hrobčic". V neděli konána vlastní slavnost. Sjelo se na ni kol 60 vozů, účastníků bylo as 10.000. Vůz z Karlovic představoval - mlatce, z Troskovic - robotu, z Újezda pod Troskami - svobodný venkov a jiné.
Prapor dle návrhu prof. J.Drahoňovského má na jedné straně malý znak republiky, nad nímž jsou slova : "Věrni sobě, věrni půdě, věrni státu," na druhé obraz Trosek. Matkou praporu byla paní Anna Roubíčková, selka ze Svatoňovic, jež zarazila první hřeb pod heslem : "Láska mateřská je hluboká jak moře".Obecní volby
Volby do obecního zastupitelstva v Karlovicích konány byly 27.září 1931. Strana republikánská dostala 280 hlasů, národní sociálisté 109. Ježto počet obyvatelstva v obci se zmenšil a sociálisté nepodali žádost za poměrné zastoupení v zástupitelstvu, zvoleno do něho všech 15 členů strany republikánské.
Volba starosty obce odbývala se v neděli 13.prosince 1931, jímž zvolen opět Václav Damašek, rolník z Roudného č.1.Hostinec na Zavadilce
V létech 1870 byl majitelem hospody na Zavadilce Jos.Lamač, jehož dcera Baruška provdala se za Josefa Hájka z Kozákova. Ten část dřevěné hospody zbořil a vystavěl z cihel. Živnost zde šla dobře, neb tenkráte ještě bylo více chodců a povozů. Když se syn Josef oženil s Annou Vodhánělovou z Podháje, přepustil mu otec hospodu i hospodářství as 16 korců polí. Baruška Hájková zemřela r.1910, muž v roce 1917. Mladí Hájkovi oddali se pití, jemuž ona podlehla r.1915. Hájek oženil se podruhé, neshodli se však a rozešli se. Domácnost vedla dcera Anna s dědečkem, neb otec byl ve válce. Když se vrátil, byl nucen hostinec pronajati J.Fotrovi z Pelešan, hospodářství si podržev. Veda nepořádný život raněn byl mrtvicí 1927. Dědici byli dcera Anna, provdaná Svobodová na Roudném, syn Břetislav a Antonie. V majetek uvázal se syn Břetislav, sestry měly podíly. Strýc Karel Hájek, ředitel měšťanské školy v Užhorodě dal synovce Břetislava vyučiti šoférem, při čemž zvykl si mladík zahálce a když převzal majetek, užíval světa, takže byl nucen vše prodat. Hostinec koupil Ladislav Hrdý z Roketnice a hned jej prodal Frant.Šedivému, sklepníku z Hr.Skály, as za 100.000 K, 8 korců polí koupil Oldřich Hnízdil z Radvanovic za 43.000 , Fr.Smolík louky a pole za 50.000 K, Lad. Trakal z Doubravice stavební místo před hostincem za 23.000 K, Alois Procházka z Doubravice část zahrady pro stavbu, Fr.Cvrček ze Hnanic louku. Vyplativ sestrám podíly
( prý 30 a 60 tisíc ), byl na holičkách. Dříve nechtěl pracovati na svém, nyní nádeničí na cizím.+ Thomas Al. Edison
Vynálezce elektřiny Thomas Alva Edison zemřel 18.října 1931 ve Vest Orange, Nev Jersej, ve věku 84 let. Osobně byl velmi jednoduchý a krajně prostý, v celku nepřístupný a úsečný, k čemuž přispívala i jeho hluchota, kterou trpěl od mužských let. Získal na 1500 patentů, jichž cena odhadnuta byla na 16.000 mil. dolarů. Zanechal jmění 12 mil. dolarů.
+ Josef Roubíček
Ve Svatoňovicích, č.1.,zemřel 26.prosince 1931 bývalý sedlák Josef Roubíček. Přiženil se do statku Paříkova, č.25., za Žďáru. Když se syn Josef oženil s Martou Žákovou z Březiny, přepustil mu hospodářství, sám uchýliv se s chotí na výměnek. Byl mezi sousedy milým společníkem.
+ Václav Randák
Ve výslužbě v Turnově zemřel 4.prosince 1931 Václav Randák, bývalý řídící učitel v Doubravici, ve věku 84 let. V Doubravici působil 39 roků. Byl dobrým varhaníkem. Někdy se rád napil skalského pivečka a vzal si sňupeček. Pochován byl na Hrubé Skále.
Paměti Roudného
Na Roudném bylo v létech 1870 několik mladíků, jako : Václav Brodský, č.15., Josef Svoboda, č.3., František Burjánek, č.27., František Damašek, č.26., Antonín Brodský, č.16., a jiní. Nejstarší z nich byl Václav Brodský, navštěvující školu v Turnově. Zde asi slyšel o cvičení "Sokolů" a proto doma dal návrh, by také "cvičili". Dal udělati bradla a hrazdu na místě před statkem, kde konali hoši různé cviky. Na úhradu výloh platili cvičící 1 šesták, (20h) ročně. Jak dorůstali, rozprchli se za chlebem a sokolování přestalo. Václav Brodský, již jako finanční respicient, zemřel v mladém věku, zblázniv se.
Po válce rusko-turecké 1878 byla Bosna a Hercegovina dána pod správu Rakousko-Uherska, které tam vyslalo zvláště české, vojsko. Z Roudného byl tam Václav Hůlek, později ve Svatoňovicích, č.2., a František Kozák, č.11.,. Po okupaci vrátili se domů a Kozák hospodařil s matkou na živnosti. Na práci koupil si pěkného černého koně. Na jaře oral s ním, na "posvátnici" ještě hákem, při čemž mu koně vodil chasník Svoboda, koně za oprať, otočenou kolem levé ruky, držel sám. Byly časté sněhové přeháňky. Náhle se kůň lekl, chasníkovi se vycukl z ruky a utíkal domů. Hospodář pokud stačil, běžel za ním, cestou však upadl a maje oprať otočenou kolem ruky, vlečen byl až domů. Měl zlámanou klíční kost, celý byl potlučený a v krátkém čase zemřel. Živnost přejal bratr Václav z č.40.
Na usedlosti Václava Kozáka na Roudném, č.11. a 40. konána byla 6.května 1893 2.exekuční dražba, ve které okresní hospodářská záložna vydražila usedlost č.11 za 4 100 zl., usedlost č.40 za 5 425 zl.. Dluhů na nich vázlo 10.804 zl. 22 krejcarů.Stav republiky
Přes mnohý temný stín, který se ukáže v našem veřejném životě - jinde tomu také není lépe - lze právem říci o naší republice, že jest jedním z pokročilých států v Evropě. Svým bohatstvím a kulturním i hospodářským pokrokem zastiňuje některé státy. V číslech jeví se tento stav: Rozloha státu 140.352 čtv. km, počet obyvatelstva přes 14 mil., 5 velkoměst s více něž 100.000 obyvatel (Praha, Brno, Mor. Ostrava, Plzeň, Bratislava), 50 měst s více než 10.000 obyvateli, železniční síť 13.187 km, 22.000 škol, z toho 17 vysokých, továren 15.000, zemědělských hospodářství 1,500.000, časopisů 2.700, motorových vozidel kol 80.000.
Stavební ruch
František Šonský v Karlovicích, č.8. přestavěl sýpku v 1.patře na byty, tuto umístiv na půdě. K čerpání vody ze studně a k rozvádění po celém hospodářství zřídil stroj, poháněný elektřinou.
Josef Dlask, zámečník, vystavěl na pozemku přídělovém, blíže kostela přáslavického zděný domek, č.14.
Frant. Jirků, zedník, postavil si na pozemku J.Tumajera, blíže bývalé cihelny, zděný domek, č.29.
V Radvanovicích vystavěl Josef Pavel, pokrývač, na zakoupeném osadním pozemku zděný domek, č.49.
Alois Procházka, krejčí z Doubravice, koupil od hostince Hájkova stavební místo ve výměře 15 arů za 24.000 K.Elektrika
V roce 1930 utvořilo se v Karlovicích a ve Svatoňovicích elektrárenské družstvo. Celé zařízení linky provedeno v roce 1931 a tohoto roku uvedeno do provozu.
Výživa
Cena obilí i všech hospodářských výrobků, poklesla. 1 q žita stál 148 - 151 K, pšenice 143 - 146, ječmen 126, oves 110 K, brambor 40 - 50 K. 1 kg hovězího masa byl koncem roku 1931 za 10 K, vepřového 12 K, másla 16 K. Pěkná kráva platila se 1200 - 1500 K, tlustý vepř 600 - 700 K. I látky a obuv zlevnily.
Úpadkem velkých bank v Německu, Rakousku, v Maďarsku a poklesem anglické libry šterlingů nastala peněžní krise, (povážlivý stav). Všecky státy uzavíraly se dovozu cizího zboží, jehož někde je nadbytek, závody nemajíce vývoz, propouštějí dělnictvo, čímž povstala hospodářská krise, jež jevila se v nezaměstnanosti 480.000 osob. Peněžní i hospodářská krise v našem státě nebyla ovšem tak těžká, ježto pozemkovou reformou dostalo se výživy mnoha tisícům rodin, není u nás velkých závodů, jež by byly odkázány odbytem pouze na cizinu a hlavně, že stát náš neměl cizích krátkodobých úvěrů, jež byl by nucen nyní splatiti. Také kol 3 miliard Kč zůstalo v některých státech nezaplaceno (zamrzlo).Mzdy před 100 léty
Před 100 léty bylo dělnictvo výhradně zemědělské, především vrchnostenské. Bývaly to děti selského gruntovníka. Od rozštípání sáhu dříví dostal dělník 6 krejcarů, za každých 10 sáhů bochník chleba přídavkem, za kopu otýpek 4 kr., sekáč za den 6 krejcarů, za hrabání 2 - 3 krejcary, mlatec denně 5 kr., za dělání řezanky 3kr. Nebyl - li dělník s platem spokojen, zavřel se na 8 dní do šatlavy o chlebě.
Počasí
Zima byla mírná při málo sněhu a slabých mrazech. Teprve kol 10. února bylo několik silnějších mrazů ( 10.února 19 st. R). Jaro ukázalo se 21. března, 22. přišel déšť. Duben byl studený až do konce. 1. května nastalo teplo, 4. a 5. řádila silná bouřka s lijavcem, poté přišlo vedro, jako v červenci. V 2. polovině června se ochladilo, přicházely deště a takové počasí trvalo i v podzimu. Všeho ovoce bylo hojně. V říjnu objevily se již přímrazky a 21. ukázal se první sníh. Vánoce zažily se příjemně.
| Hlavní stránka | Úvod |
Rok 1932
+ Dr. Josef Schejner
Velká lítost rozšířila se po všech jednotách sokolských i po všem národě úmrtím dra. Josefa Schejnera, starosty ČOS 11. ledna 1932. Byl důstojným nástupcem Miroslava Tyrše. Jako jinoch cvičil pod Tyršem, poznal jeho ducha a osvojil si jeho idee, jež po celý život hlásal a celá desítiletí konal. Stál u kolébky Osvětového svazu a zúčastnil se příprav k Slovanskému sjezdu r. 1908, čímž umožnil zdar sokolského sletu r. 1912. Ve světové válce stál v čele "Maffie", která s četnými národovci pracovala tajně pro naše osvobození doma i v cizině. Po převratu organisoval Československou armádu. Jeho postavení bylo však těžké, byla všeho všudy jedna baterie starých děl a 260 starých pušek. V té době Sokolstvo udržovalo pořádek, zvláště ve zněmčených místech. Stár byl 71 rok.
Úmrtí
V semilské nemocnici zemřel 27. ledna 1932 Alois Šálek, tesař, ze Svatoňovic, č. 28. Jest to již 4. dítě, jež matka od smrti mužovi, jenž zemřel na souchotiny, pochovala. Nemoc ukázala se na chodidle jako otevřená rána, již chtěl zahojiti, operaci však podlehl. Bylo mu kol 30 roků.
Cesta do Indie
Dne 10. prosince 1931 odletěl ze Zlína Tomáš Baťa za obchodem do Indie. Vrátil se zpět 14. února 1932. Cesta byla úspěšnou, svět pro jeho výrobky otevřen. Vedla ze Zlína přes Řím, Palermo, Tunis, velkou Sirtu ( zde 10 sedadlový foker se porouchal), dále na Alexandrii, Kairo, Jerusalem, Damašek, Bagdad, Kalkutu a Batavii. Linka Zlín - Batavia měří 11.000 km.
+ Stanislav Vráz
V Holešovicích zemřel slavný český cestovatel E. Stanislav Vráz, podlehnuv následkům tropických nemocí. Narodil se 18. dubna 1864 v Trnovu v Bulharsku a 20- letý pustil se do světa. Prošel Afriku, Asii i Ameriku. Několikrát v té době navštívil Prahu i Víděň, kde konal přednášky o svých cestách. Vzácnými sbírkami obohatil Národní a Náprstkovo museum v Praze.
Skobový kříž
Organisace Volksportu (hakenkreuzlerů) rozšířená po celém zněmčeném území republiky, rozpuštěna byla výnosem min. vnitra z 22. února 1932. Sídlem jeho byl Fulnek. Měl pěstovati sport, prováděl však politiku proti státní, vojenské cvičení a manévry dle vzorů říšskoněmeckých. Též Jugendverband a Sudetenbund byly rozpuštěny a 7 vůdců spolků bylo soudem v Brně 24. září 1932 (trval dva měsíce) odsouzeno na 3,2 roky vězení.
Odškodnění
Za poranění r.1930 na Vyšince povozem Jos. Brusáka žádala Alžběta Konečná 60.000 K, soudem jí přiřknuto toliko 7.500 K. Výlohy hradí každá strana sama.
Investiční půjčka
Počátkem měsíce března 1932 povolena byla vládou franc. republiky půjčka 600 mil. franků našemu státu z 1931.
Nezaměstnanost
Počet nezaměstnaných počátkem měsíce března 1932 dosáhl v celé republice 630.000 osob. V okrese turnovském dána byla práce několika stům nezaměstnaných při regulaci Jizery a úpravě státní silnice od Turnova k Hořensku.
Školský rozhlas
V rámci školského rozhlasu promluvil v pátek 18. března 1932 pan president republiky ke školní mládeži na téma "Vděk stáří". Obsah řeči jest: O velikonočních svátcích vzpomeneme si na staré lidi. Slyším, jak byste svému dědečkovi a babičce udělali radost. Snad jste slyšely, jak vzdělanost národa poznává se dle toho jak dovede ctít stáří. Ku starým, jak mezi sebou, buďte přímí, mluvte jasně a svobodně, to nevylučuje úctu. Už na školách byl jsem starší všech žáků a živil jsem se dlouho vyučováním mladších. I za války byl jsem ve stálém styku s mladšími legionáři a měl jsem mladé spolupracovníky. Nezáleží na tom, jestli někomu je více a jinému méně let, ale na tom, mají-li společný zájem, jdou-li za společným cílem a jsou-li k sobě upřímní. Slovensky pokračoval: Máte své školy, učíte se vlastní mateřské řeči, máte více hřišť, zahrad, pěstujete tělocvik, skauting a hry. Dbá se toho, aby čistotou, otužováním a správnou výživou předešlo se nemocem, aby člověk zůstal dlouho zdráv. Mně samému byl dán vysoký věk právě proto, že vždy žil jsem střídmě v jídle i pití. Končím radou, abyste se nebály slunce, vzduchu a vody, ovšem užívejte všeho s rozumem a jistě dožijete se vysokého stáří.
Zabila muže
V Přáslavicích byla 24. dubna 1932 svatojiřská pouť. Již celý týden před ní sjíždějí se kramáři a kolotoče, by zaujali příhodné místo. V sobotu před poutí o 8. hod. ranní pohádal se Karel Těšínský, majitel kolotoče, z Blat u Sobotky, se svou ženou Janou, která vinila ho z milostných záletů. Byla o 12 roků starší muže, on slušný, ještě při síle. V rozčilení bodla ho žena do žeber na levé straně, loupajíc právě brambory. Rána přišla až do plic a Těšínský v krátké době skonal. Byl pitván 25.dubna v hasičské boudě ve Svatoňovicích a pochován do Přáslavic. Porotou v Ml. Boleslavi v květnu t. r. odsouzena pro přečin proti bezpečnosti života nepodmínečně do vězení na 5 měsíců.
Jest to již druhý případ zabití kramáře o pouti přáslavické. Za světové války hráli mladíci "malá - velká" při níž mladý kramář hocha z pod Kozákova obehrál. Ten večer u muziky u Štěpánků vrazil kramáři ze zadu do zad nůž. V jičínské nemocnici v krátkém čase zemřel.Ze staré školy
V Dubravici zemřel 25.dubna 1932 Jan Drbohlav, řezník, ve věku 76 let. Byl synem doubravického kantora Františka Drbohlava. Pocházel z Holína, kde bylo 6 dcer a poslední on. Vychodiv hlavní školu v Jičíně a učitelský půlletní kurs v Litoměřicích, ustanoven byl provisorem v Doubravici, odkud docházel od 1. listopadu 1851 do zimní školy ve Svatoňovicích. Jsa dobrým muzikantem, řídil lázeňskou kapelu v době saisony, která v neděli, úterý a ve čtvrtek vyhrávala před hlavním domem, čemuž tehdejší nájemce lázní dr. Antonín Šlechta velice přál.
Do pivovaru v Podskalí přivedl si sládek Jan Řezníček r.1837 manželku Annu Šourkovou ze Zásady, kde otec její měl hospodářství a hospodu. V době jarní a letní jezdívaly jeho povozy do Rjeky (Fiume), přístavu rakouského a do Ruska, kam se dovážely české výrobky ze skláren Harrachových v Novém Světě a české granáty broušené. Z Itálie přivážely se fíky, svatojanský chléb, rýže, káva, koření, z Ruska čaj, korále "mořovky", obilí a kožešiny. Cesta tam a zpět trvala až 3 měsíce. V určitých stanicích přepřahali vozkové koně, by mohli dále jeti.
Mladý kantor Drbohlav vyučoval v pivovaře děti sládkovy, kde seznámil se se služebnou Annou Petříčkovou z Navarova, jíž pojal za družku života. Přinesla mu věnem 400 zl. šajnů. Pokud byl svoboden vařívala mu stará paní Karásková dosti dobře, neboť ve škole měli dceru a myslili, že si jí pomocník vezme. Jakmile však zvěděli, že má milou v pivovaře, míval denně kyselo a brambory. Ze školy měl malý příjem, neboť dle fasse z roku 1858 měl 150 zl., které mu kantor J.Karásek nemohl vyplatiti, jelikož se sobotáles špatně scházelo. Sedláci z rychty karlovické nechtěli jej platit, vymlouvajíce se, že vydržují svého učitele Drbohlava, baráčníci a podruhové z Doubravice a Hrubé Skály nemají na placení peněz. Aby poměry své zlepšil, měl priváty. Mimo pivovarské děti učil v Sedmihorkách schovanku dra. Šlechty, v Hořensku děti Rubriciusovy, příbuzné ředitele Melchiora, na Radči synka Jana Krouzy z č.10., Jana , který byl profesorem a dosud žije v pensi v Kolíně.
V roce 1861 měl se Drbohlav dostati na školu troskovickou, jako nejzasloužilejší podučitel na okrese, k výpomoci starého kantora ponechán však při farní škole doubravické. Za to mají oba učitelé jak ve škole, tak i v kostele povinnosti své se vší možnou pilností a ochotností zastávati, jsouce pospolu v bratrské lásce a svornosti, na příklad jak žactvu, tak občanstvu, živi.
Dne 5. září 1863 zemřel Josef Karásek, který již v Přáslavicích zvoněním zaháněl kroupy ze zdejší krajiny na lesy. V Doubravici za bouře dlouhá léta na něho vzpomínali.
Nyní zastával učitel Drbohlav veškery funkce kostelní na Skále i v Přáslavicích. O pohřbu mládence šafáře Tumajera z Hořenska se nachladil a přišed domů, naříkal, že ho v těle mrazí. Přivolaný lékař A.Svoboda z Turnova rozpoznal zimnici, když pak v noci přijel dr. Šlechta, konstatoval však zápal plic, pomoc byla již ale marná. Zemřel 10. července 1864, poměrně mlád. Dle vyprávění dcery Anny, vdovy po kováři Borovičkovi ze Hnanic, byl otec přísný a děti zvláště své, tuze citelně trestal "hlava, nehlava" , pro každou maličkost.
Veliké podvodyPražské oddělení bezpečnostní, mladoboleslavská pátračka a turnovské četnictvo vyšetřovalo v červnu 1932 rozsáhlé pojišťovací podvody na oheň a úrazy, jež počaly v roce 1924 v Rovensku a okolí. Vůdcem celé aféry byl L. Brož, majitel autodopravy, jemuž samotnému třikrát automobil shořel. Pomocníkem byl mu Jan Hanzl, vícekráte trestaný dělník, jemuž dával instrukce, kde a jak má zapalovati. Oba pak přiběhli k ohni, aby hasili, spíše však od hašení zráželi, jak se stalo u Zikmundů na Hrubé Skále 12. května 1932. Přiběhnuvší hasiči z Doubravice chtěli vynášeti, byli Brožem a Zikmundem vyzváni, by to nechali raději shořet. Zikmund byl pojištěn na 160.000 K a Brož měl za zapálení domku dostat 500 K. Téhož dne, kdy mělo u Zikmundů hořeti, přišel do hostince Horáčkova v Borku Brož a dobíral si šenkýře, že by se rychle neustrojil do hasičského kroje, kdyby někde hořelo. Horáčka to dopálilo, odešel a ve chvíli objevil se v hasičském kroji, co již zvenku bylo slyšet "hoří" ! "Tak můžeš jít hasit," praví Brož Horáčkovi.
Ladislav Hrdý, majitel pily na Roketnici, dal se pojistiti proti vloupání na 120.000 K, v pokladně nechav zlodějům Brožovi a společníku, 10.000 K. Na bance se domáhal celé pojistky. Jiní, většinou z Rovenska, pojišťovali se proti úrazu a v krátké době přišli o část neb celý prst, neb jinak byli zraněni. Z okolí tak potrefený jest Fr.Adamec, muzikant z Krčkovic, Fr. Brunclík, chalupník z Roketnice. Takto zraněných jest asi 17.Oheň
Okolo 9. hodiny večer 16. června 1932 vyhořel dřevěný domek Karla Dudka v Karlovicích, č.3. Jen rychlému počínání sběhnuvších občanů lze děkovati, že vyveden byl dobytek a vynesena část nábytku. Škoda činí as 35.000 K a jest kryta pojistkou 20.000 K. Zásluhou místního sboru hasičského, zvláště J.Vaníčka, říd.uč. v Přáslavicích a hostinského Pabišky, zachráněn byl dřevěný domek pokrývače Václava Rulce, pouze 4 metry vedle. K požáru dostavil se hasičský sbor z Roudného, Nové Vsi, Pelešan a Sekyrkových Louček. Pro nedostatek vody použito toliko jedné stříkačky. Jest nyní na Karlovicích, by zřídila nádrž na vodu, by se neopakoval podobný případ v čas ohně.
Blesk udeřil
V pátek 30. června 1932, strhla se bouře nad zdejší krajinou, za níž udeřil blesk do silného smrku nedaleko pramene při silnici v Sedmihorkách a celý jej roztříštil. Nedaleko v bytě Anny Povolné a Barušky Vodákové vysypalo se několik okenních tabulí.
Sokolský IX. slet
Na památku 100 letých narozenin Dra. Miroslava Tyrše konal se v Praze jubilejní slet sokolský. Zahájen byl 5. června cvičením žactva, 27. a 28. června cvičili dorostenci, 1. až 6. července muži a ženy. O sletě provedena hra "Tyršův sen". Sletu zúčastnilo se vojsko Malé dohody. Čistý zisk sletu činil 8 mil. korun.
Úmrtí
V ústavě choromyslných v Bohnicích zemřel 3.července 1932 Eužen Šonský řídící učitel v Penčíně ve věku 63 léta. Byl velmi šetrný a sám vše nakupoval, nesvěřiv své choti Julii, rozené Frankové, ( matka její vdova byla hospodyní u bratra Fr.Henrycha, faráře na Světlé pod Ještědem) vůbec žádných peněz. Když pak tato při operaci v Praze zemřela, stal se zádumčivým a nucen byl jíti předčasně do pense. Z Penčína přesídlil ke své sestře Emilii Mebertové na Zavadilku, č.35, odkud v krátké době r.1927, ukrývaje se a nechtěje přijímat potravy, dán byl do ústavu v Bohnicích. Narodil se ve dvoře hruboskalském.
Divadlo v přírodě
Agrární dorost okresu turnovského sehrál 10.července 1932 v Sedmihorkách historickou hru " Tomáš Svoboda," napsal V.Lemberk, říd.uč. Děj její vztahuje se na činnost hajného Svobody z Češova na panství kopidlenském, jenž v době reformace v 18.století přechovával v hájence české exulanty, kteří za sychravého počasí přicházeli z ciziny, zvláště ze Saska a Slezska, nesouce protireformační české knihy, v cizině tištěné, jež hajný s dcerou po souvěrcích v okolí roznášeli. Zato byl v Kopidlně popraven. Hra se líbila. Počasí bylo krásné, návštěva četná.
Fr. Baťa mrtev
Zlín. Dne 12.července 1932 vzneslo se o 6 hod.ranní za husté mlhy velké, cestovní letadlo "Junkers" z letiště na Bahňáku. Seděli v něm pilot a šéf závodu Tomáš Baťa, který vydal se za obchodem do Švýcar. Asi km od startu k Tlumačovu zřítil se stroj, pilot byl mrtev, Baťu odnesli do nemocnice, kde v 8 1 hod. zemřel.
Baťa narodil se ve Zlíně 3.dubna 1876. Po vyučení odebral se s druhy do Ameriky, kde rozešli se po továrnách, aby tam shlédli americké výrobní poměry. Vrátiv se, založil továrnu na výr. obuvi. Za světové války, kdy bylo nedostatek koží, dělal obuv s dřevěnými podešvemi. V té době vyrobilo se 11.000 párů bot, 4.000 dělníků. Po převratě závod zkvétal, neb r.1930 ve 32 závodech bylo zaměstnáno 16.000 dělníků, kteří zhotovili 100.000 párů bot denně.
Baťa byl nepřítelem alkoholu i kouření. Všechen čas věnoval práci svého závodu a činnosti veřejné. Heslem jeho bylo: "Můj zákazník,můj pán."Klášter sázavský
Benediktinský řád v Čechách převzal v těchto dnech slavnostním způsobem starý klášterní statek na Sázavě, jejž získal směnou za deskový statek Suchdol. Stalo se tak u příležitosti 900 letého výročí založení kláštera knížetem Oldřichem r.1032. Klášter býval ohniskem křesťanské kultury a jazyka staroslovanského. Na evangelium, sepsané opatem Prokopem jazykem staroslovanským, objeveném v Remeši ve Francii, přísahali ve středověku při korunovaci králové Francie. Až veškery budovy se vystaví, přesídlí tam Benediktíni z Emauz. Na Moravě obnoven bude podobně klášter sv. Klimenta v Osvětimanech, založený věrozvěsty Cyrilem a Metodějem.
Starob. podpory
Koncem srpna 1932 dosáhl počet osob, požívajících státní starobní podpory, 193.280, na něž podpůrná částka činila 89,458.000 K, z čehož připadá na stát 78,822.000 K, na obce 10,630.000 K. Dostává každá osoba 500 k od státu a 100 K od obce.
Tyršův pomník
Na pamět 100 letých narozenin Dra. Miroslava Tyrše odhalen byl v Turnově v neděli 18.září 1932 župou ještědskou zakladateli "Sokola" pomník (bronz), v životní velikosti, umělecké dílo prof. Josefa Drahoňovského. Slavnost byla zdařilá.
Smrtelné zranění
Ve dvoře Hořensku byl zaměstnán Fr. Kracík z Podskalí. Ku konci září vyhnal se na pastvu dobytek a Kracík dán byl také k hlídání. Uviděv blížící vlak, běžel k trati odehnat několik kusů, v běhu byl však silnou jalovicí přitlačen k stromu u mostu hořenského, při čemž utrpěl velké vnitřní zranění, jemuž druhý den podlehl, 22.září, stár 28 let.
Úmrtí
Na Zavadilce zemřel náhle 30.září 1932 Frant. Novotný, bývalý pekař a kupec, ve věku 78 let.
Den "Svobody"
Den "Svobody" 28.října 1932 oslaven byl průvodem a školní besídkou místními spolky a školou.
Nová vláda
Vládu Udržalovu, jež byla od 7.prosince 1929 vystřídala 30.října 1932 vláda poslance Malipetra, v níž ministrem vyučování zůstal Ivan Dérer a financí Karel Trapl, nový člen jest min. nár.obrany Bohumil Bradáč. Zbytečné ministerstvo zásobování se ruší. Nová vláda má býti úspornou, která by zavedla finanční pořádek v příjmech i vydáních na rok 1933. Má zachrániti, co předešlé vlády zanedbaly - šetřiti. Za tou příčinou zřízena jest úsporná komise (sedma), která má v rozpočtu na rok 1933 provésti škrty. Výdaje na rok 1933 dle rozpočtu činí 8.632,537.770 K a příjmy 8.634,170.000 K. Proti roku 1932 snižuje se vydání státní správy o 686,170.000 K, u státních podniků o 1.062,578.000 K, v roce 1931 byly výdaje již sníženy o 654,457.740 K. Činí tedy celkové snížení výdajů státních r.1933 proti r.1931 a 1932 o 2.403,250.440 K. Ku krytí výloh zavedeny budou nové daně, jako zvýšení paušálu u obratové daně z piva o 5 K z 1 hl, zvýšení cel z kávy, čaje,rýže, zvýšení daně z motorových vozidel, zavedení vojenské taxy, snížení platů státních zaměstnanců a pensistů.
Sňatek
Ve Vídni 7.listopadu 1932 slavil sňatek Jan,Maria, Felix, Antonín, Karel Aehrenthal, velkostatkář panství Hrubé Skály, narozený 9.srpna 1905 v Petrohradě - Carskoje selo, s Arnoštkou, Antonií, Karolinou, Piou, Marií, Zuzanou Harrachovou, narozenou 11.srpna 1903 v Rohau, Dolní Rakousy, dcerou Oty Harracha, velkostatkáře, bytem na Strkově, okr.správa polit. Tábor.Za tou příčinou upraveny pokoje a kuchyně k obývání, zaveden vodovod a elektrické osvětlení na zámku skalském.
Při kopání jámy pro odpadovou vodu v Podskalí "v pekle", přišlo se v hloubce 1 m na lidskou lebku a kosti úplně zetlelé. Jsou to asi zbytky vojínů, kteří padli při obléhání hradu.Úmrtí
Krutým osudem ztížena byla domácnost paní A.Povolné v Sedmihorkách. Po krátkém utrpení zemřela 17.prosince 1932 na zápal mozkových blan dcera Anči, povaha milá a tichá, v stáří 42 roky.
Ze světa
Německo nynější jest říše, která vzbuzuje největší zájem světa. Lze z něho očekávati překvapující a vzrušující události. Sleveny mu byly válečné dluhy (reparace), nemá prý peněz na placení, doma však zbrojí, vymohlo si zrovnoprávnění ve zbrojení. Nyní ozývají se zase hlasy po revisi mírových smluv. Itálie ohrožuje Jugoslavii, Německo Polsko pro východní Prusy, Maďarsko, které podloudně dostává zbraně z Itálie, chtělo by obnovit bývalé hranice. V Německu jsou stálé boje politických stran.
Stavební ruch
Na pozemku, zakoupeném od hospody Hájkovy, vystavěl František Smolík, zedník z Doubravice, zděné stavení, č.51.
Ceny potravin
Na plodinové burse hlášeny byly v prosinci 1932 ceny obilí a luštěnin: pšenice 150 K, žito 100, ječmen merkantilní 80, ke krmení 70, oves 70, hrách velkozrný 210 K. I výrobky mléčné zlevnily: máslo stálo 1 kg 18-20 K, tvarohu 3, 1l mléka 1.60, místem 1 K. Dobytek také v ceně poklesl.
Všechny státy uzavřely hranice dovozu zboží, takže obchod poklesl o 60 %, čímž zvětšil se všude počet nezaměstnaných. U nás jest jich hlášeno 3 mil.Počasí
Zima počala mírným sněhem, který často umrzl, takže cesty byly ledovaté. Teprve v únoru přišlo několik větších mrazů (16 stupňů R), sněhu připadlo na počátku března, 15. března počala již obleva. O pouti 24. dubna 1932 bylo dopoledne chladno, odpoledne se oteplilo a pouť se vydařila. Květen byl slunečný a suchý. V červnu a červenci často pršelo. Žně byly příjemné. Podzim byl příznivý a suché počasí bez sněhu potrvalo do Nového roku.
| Hlavní stránka | Úvod |
Rok 1933
Změna kronikáře
Počátkem roku 1933, předána kronika obce Karlovic k vedení Františku Šonskému ml., rolníku v Karlovicích čp.8.
Vyváření polévek chudým dětem
V zimních měsících, od ledna až do konce března vyvářeny byly ve škole v Přáslavicích polévky pro chudé dítky. Potraviny opatřeny vždy sbírkou u rolníků a chalupníků v osadách karlovické obce.
Nový starosta Kampeličky v Radvánovicích
Ve valné hromadě "Kampeličky" spořitel.a zál. Spolku v Radvánovicích, konané dne 6. května zvolen byl novým starostou Josef Kozák, rolník ze Hnanic, za vážně onemocnělého dosavadního starostu Jaroslava Valkouna, který byl zakladatelem.
Úmrtí
21. května 1933, zemřel ve vinohradské nemocnici v Praze Jaroslav Valkoun, rolník v Radvánovicích č.p.1. Zesnulý byl pokrokovým rolníkem, r.1908 založil záložní a spořitelní spolek "Kampeličku" v Radvánovicích, byl dlouholetým starostou obce. Jeho zásluhou byla umožněna elektrisace celé obce, tím že jako starosta založil a určil, aby výnosy z poplatků a převodů nemovitostí byly uloženy na zvláštní fond, který by se mohl použíti výhradně jen na elektrisaci. Tím zařadil Karlovice mezi pokrokové obce. V zeměděl. družstevnictví byl velmi činný, tak byl postaven v čelo hospodářského družstva skladištního v Turnově, za jehož starostování, byla v r.1925., postavena nová budova skladiště. Byl okresním starostou Kampeliček na Turnovsku, členem ústředního výboru hospodářských družstev v Praze. 24. května byl zpopelněn v krematoriu strašnickém v Praze. Zemřel ve věku 62 let.
Pozorování slunečního záření - zahájení
Na meteorologické stanici v Karlovicích, započato bylo dne 1. července 1933 též s pozorováním aktinometrickým, tj. měření teploty na slunci (slunečního záření) a měření čistoty vzduchu. Příslušné k tomu teploměry (značné ceny 4-5 tisíc korun čsl.) dodal zdejší stanici Státní ústav meteorologický v Praze.
Antonín Švehla zemřel
Za sychravého ponurého prosincového dne 12.,překvapila všechen zemědělský lid venkovský přežalostná zpráva, že v Hostivaři ve svém rodném statku zemřel jeho vůdce, spoluzakladatel státu, sedlák, ministerský předseda Antonín Švehla. Pohřeb jeho konal se za třeskutého mrazu 15. prosince na hostivařský hřbitov. Z Karlovic byl na pohřbu státníkově František Šonský ml, tehdejší předseda Okresního sdružení republikánského dorostu na Turnovsku.
Pohřeb starého Knotka
Na štědrý den pohřben byl v Přáslavicích, p. Knotek, který v hostinci u Štěpánků vypomáhal za války kdy byl hostinský v Rusku. Při hostinství pak pomáhal až do prodeje hostince. Pak se odstěhoval se Štěpánkovými do novostavby ve Svatoňovicích. Byl to vlídný a úslužný člověk. Před válkou býval šafářem v Hořensku.
Povětrnost 1933
Počasí v roce 1933 bylo veskrze normální, žádných zvláštností tento rok nepřinesl, ani žádné význačné liáky nebyly, kterých jiná léta zpravidla bývá několik. Vláha byla rozdělena dosti stejnoměrně. Také bouřek bylo nápadně málo jen 24 za celý rok. Za celý rok spadlo 536.4 mm srážek, slunce svítilo po 1.794 hodiny. Průměrná teplota roku 6.8 oC. Nejteplejší den byl 28. červenec 34.4 oC, nejstudenější 15. prosinec -22.3 oC mrazu. O vánocích bylo bez sněhu a obleva.
| Hlavní stránka | Úvod |
Rok 1934
Mrazy v únoru
Počátek února přinesl mrazy dosahující -21 oC , konec února měl zase 12 oC tepna nad nulou.
Jaké bylo jaro?
Všechny jarní měsíce tj. březen, duben a květen byly abnormálně suché, duben zvlášt slunečný a teplý, květen také značně teplý. Pro vegetaci hlavní měsíce byly citelně suché, červen byl poněkud příznivější, ale červenec v suchu pokračoval nadále.
Zdařilé divadlo v přírodě
6. května sehrála Tělocvičná jednota "Sokol" v Karlovicích spolu s Okrskovým sdružením republikánského dorostu populární výpravnou operetu se zpěvy "Na svatém kopečku", v přírodě v Sedmihorkách. Účast veliká, veliký úspěch morální i finanční, počasí slunné letní. Z účinkujících herců nejlépe se líbily slečny Marie a Vlasta Kořínkové z Nové Vsi.
Zvlášť ranné žně
7. července započaly u nás žně. Jsou v tomto století nejranější žně, neboť ani za pověstně suchých let 1904,1911 a 1921, nezačalo se žito sekati před 10. červencem jako letos. 3. srpna byly tyto ranné žně také velmi ranně ukončeny.
Odhad škody suchem
Místní komise pro odhad škod způsobených živelními pohromami, po vykonané obchůzce odhadla poškození suchem u žita na 25% u pšenice 40% jaře na 50% jetele a pícniny 50-60%.
Dlouhotrvající sucho skončilo se již 4. srpna, bouřkovým lijákem od pěti hodin odpoledne. Do rána pak napršelo 54.2 mm deště.Kolaudace
Ministerstvo veřejných prací v Praze, provedlo dne 14. září kolaudaci na postavenou elektrickou síť a transformační stanici. Dle této kolaudace stanovena státní subvence pro elektrárenské družstvo v Karlovicích v obnose 67.730 Kč, z toho 10.576 Kč připadlo na subvenci pro velkostatek Hrubá Skála.
Nová místní školní rada v Přáslavicích
4. prosince nově ustavena místní školní rada v Přáslavicích. Předsedou této zvolen Josef Špína, rolník z Roudného vystřídav tak po 14 létech dosavadního předsedu Františka Šonského st, rolníka v Karlovicích.
"Venkov dětem"
Na začátku prosince provedl republ. dorost zdejšího okrsku veřejnou sbírku v rámci celostátní akce "Venkov dětem". V katastrální obci karlovické sebráno úhrnem 366 - Kč na hotovosti, 12q bramborů, 230 kg žita a 5kg vařiva. Sbírku provedli: Fr.Šonský ml z Karlovic a Jos. Šonský z Roudného čp.49.
Vánoce
Také tyto vánoce byly bez sněhu a tekuté místo třeskuté, na štědrý den i po sv.Štěpánu přeprchalo.
Povětrnost 1934
Jak byl tento rok ve svém celku mimořádně teplý je nejlépe vidno z toho, že roční tepelný průměr činí 9.5 oC, 19.července balo nejtepleji a to 33.2 oC, na slunci téhož dne 54.4 oC. 3.února bylo nejstudeněji -21.0 oC. Letních a tropických dnů bylo jednou tolik jak normálně bývá, a to 82 dnů. Slunce svítilo po 1.846 hodin. Srážek spadlo ve 168 dnech 659.9 mm, vlhký srpen a vlhčí podzim, setřel tak tím ráz suchého roku, kteréž to sucho trvalo právě v době vzrůstu a vývoje rostlinstva.
| Hlavní stránka | Úvod |
Rok 1935
Oslava 85. narozenin T.G.Masaryka
7. března dožívá se president republiky československé T.G.Masaryk požehnaného věku 85 let. Zdejší jednota "Sokol" uspořádala v ten den na oslavu sokolskou akademii.
Otevření družstevní mlékárny v Rovensku p.Troskami
16. března zahájila provoz družstevní mlékárna v Rovensku p. Tr. Prvními dodavately byly z Karlovic Frant.Šonský č.8., z Radvánovic Jan Valkoun č.1., z Roudného Jan Šonský č.13., a Josef Šonský č.49.
Nový starosta obce
Před rokem dne 25. března 1934, zvolen ve schůzi obecního zastupitelstva za odstoupivšího Václava Damaška z Roudného č.1., starostou obce jednomyslně František Fanta, rolník ze Svatoňovic.
Betonová silnice
Betonová silnice státní postavená na podzim roku 1933 z Turnova až po Hrobka u Radvánovic firmou Hons Praha dochází obliby jak u automobilistů, tak i u potahů rolnických a cyklistů. Stará silnice v době sucha silně prášila přejelo-li auto, pršelo-li, utíkali lidé ze silnice před zastříkáním. Takovéto nepohodlí nyní není. Stará silnice byla od aut tak rozbitá, že ani časté vysprávky nepomáhaly.
Sňatek
František Šonský, rolník z Karlovic, provdal dceru Marii, za Zdislava Jiránka, majitele knihtiskárny v Turnově. Oddavky 27.dubna 1935 v Praze.
Jaro
Od začátku roku stále zima, ani květen nebyl příjemný v březnu byla již první bouřka, duben byl pak dosti vlhký.
Volby do parlamentu
Duben i květen vyplněn byl bujnou agitací volební. Žádná politická strana nezahálela, bylo uspořádáno mnoho volebních schůzí, plakáty také nebylo šetřeno, rozhazovány, obcemi přijíždějícími auty. Silný nápor volební prováděla strana Národního sjednocení a strana lidová. Novinkou v letošních volbách byly rozhlasová auta, která z gramofonových desek reprodukovala projevy vůdců stran. Volby konány dne 19.května do poslanecké sněmovny a senátu, příští neděli 26. května do zemských a okresních zastupitelstev.
Volební výsledky v Karlovicích
číslo
hlasů
hlasůRepubl.strana zeměděl. a malorol. lidu Sociálně demokr.str.dělnická Národní socialisté Komunistická str. v Čs. Čs.strana lidová Živnost.-obchodnická str.středostav. Národní obec fašistická Národní sjednocení Neplatných hlasů Celkem odevzdáno Volby do zemských a okresních zastupitelstev přinesly tyto výsledky :
číslo
hlasů
hlasůRepubl.strana zeměděl. a malorol. lidu Sociálně demokr.str.dělnická Národní socialisté Komunistická str. v Čs. Čs.strana lidová Živnost.-obchodnická str.středostav. Národní obec fašistická Národní sjednocení Složení parlamentu ČSR
Dle volebních výsledků v celém státě, zvoleno do posl.sněmovny poslanců: strany republ. zeměď. lidu 45, soc.demokr. 38, nár. socialistů 28, lidovců 22, Národního sjednocení 17, živnostníků 17, fašistů 6, Německá str. Konrada Henleina 44, Něm. soc.dem. 11, Něm. křest. social. 6, Něm. agrárníci 5, Maďar. křest. soc. 9, komunisté 30, sloven. ľuďáci 22.
Žně
Žně začaly 16.července, měly normální průběh, počasí spíše chladnější než teplé, zvláště v srpnu.
Malba kostela v PřáslavicíchV září provedla firma Major z Prahy, specielní závod pro chrámovou malbu, vymalování kostela v Přáslavicích, po vymalování zavedeno zde elektrické osvětlení. Prostředky k uhražení nákladů opatřeny sbírkou.
Vysvěcení vnitřku kostela v PřáslavicíchO posvícení 27. října slavnostní mše sv. v Přáslavicích, Turnovský děkan Richta a skalský farář Strupek, posvětili uvnitř opravený, vymalovaný a elektrickým osvětlením opatřený kostel. Ředitel turnovského kůru p. Kuhn se sborem účinkoval při této slavnostní mši.
Říjen - počasíŘíjen roku 1935 byl mokrý, po 21 dnů pršelo.
Abdikace presidenta republiky a volba nového14. prosince po poledni vzdal se úřadu první president republiky Tomáš Garrigue Masaryk. Toto rozhodnutí bylo sděleno národu rozhlasem tehdejším předsedou vlády Dr. Milanem Hodžou.
18. prosince zvolilo Národní shromáždění ve staroslavném Vladislavově sále presidentem republiky dosavadního zahraničního ministra Dr. Edvarda Beneše, rodáka z Kožlan u Plzně. Presidentskou volbu poslouchalo občanstvo z rozhlasu.
Přestěhování z PodhájeKu konci tohoto roku přesídlilo ředitelství velkostatku Hrubá Skála, patronátní úřad a důchod do Turnova do cihelny. V Podhájím byly tím uvolněny místnosti pro letní byty. Ředitel velkostatku, lesní rada Leopold Anger, odešel do pense.
Vánoce, počasí v r.1935Na štědrý den ještě mrzlo, ve svátky až do Nového roku byla značná obleva.
Uplynulý rok 1935 byl svým průběhem podobný roku předcházejícímu, také období vzrůstu rostlin bylo suché, duben, říjen a listopad byl mokrý. 26. června dosažena byla rekordní teplota ve stínu 36.1 oC. Také na slunci bylo teplo jako na sahaře a to 59.2 oC! v ten den bylo nesnesitelné vedro, přesto, že obloha se chvílemi pokrývala mraky. Tento tropický 26. červen 1935, byl protějškem arktickému 11. únoru 1929, kdy v Karlovicích naměřeno -34.0 oC pod nulou. Svit slunce byl v tomto roce hojný a dosáhl úhrného množství 1851 hodin. Za celý rok spadlo 716.4 mm srážek. Byl to rok značně větrný s 52 dny s vichřicí za rok.| Hlavní stránka | Úvod |
Rok 1936
Předání usedlosti
18. ledna postoupil usedlost čp.8., v Karlovicích Frant. Šonský, svému synu Františkovi a jeho manželce Marii.
Počasí v lednu
Leden tohoto roku byl teplý, sníh nikdy dlouho nevydržel.
Novostavba čp.19.
Na jaře postavil pro sebe obytný dům u Přáslavic v Nové Vsi Jan Janků, úředník vojenské kanceláře, čímž přibyla další novostavba k stávajícímu domu p. Dlaska z Karlovic. Turnovští stavitelé mají v těchto místech zakoupeno několik parcel, již od r.1932, ale nezastavují je.
Úmrtí
10 . května pohřben byl na hřbitově v Týně - Rovensku za četné účasti občanstva kovářský mistr v Roudném Antonín Středa. Byl znám jako dobrý řemeslník, zvlášť vynikal v kování koní. Od r.1932 byl členem obecního zastupitelstva. Do Roudného se přistěhoval z Českodubska, když v r.1921 koupil kovárnu od Čeňka Kubíčka, který je nyní hostinským v Žernově.
Žně
Žně začaly 15. července, téměř všechno obilí bylo v panákách, poněvadž počasí bylo stále nejisté.
Pošta v Sedmihorkách, o přemístění do Radvánovic
Poslední dobou místnost poštovního a telegrafního úřadu v Sedmihorkách již nevyhovovala pro svoji malou prostornost. Toto a přesídlení důchodu velkostatku z Podáhje do turnovské parní cihelny, bylo vhodnou příležitostí ucházeti se Kampeličce v Radvánovicích o přemístění pošty do její budovy.
Jednání v tomto směru vedl pokladník této Josef Horáček z Radvánovic u příslušných úřadů a ministerstva pošt a telegrafů v Praze. Po podpisové akci u občanstva v Roudném a Radvánovicích a příslibu 60.tisíc Kč., které se Kampelička uvolovala na výlohy přemísťovací poskytnouti, byly ministerstvem pošt a telegrafů místnosti dávané Kampeličkou k disposici uznány za velmi vyhovující.
V poslední chvíli dověděl se o tomto úmyslu přemístění pošty Frant. Šonský st., rolník z Karlovic 8. Spolu s ředitelstvím velkostatku podán u ministerstva pošt a telegr. v Praze, rovněž patřičný písemný protest, opatřený podpisy západní a nejbližší části poštovního obvodu a i značnou většinou občanů z Doubravice. Uvedeno, jak daleko bylo by nevýhodné, aby pošta byla položena do okrajové osady a že daleko větší počet obyvatelstva má zájem na zachování pošty v Sedmihorkách, nehledě k významu Sedmihorek pro letní hosty a turistiku vůbec.
Velkostatek Hrubá Skála, zavázal se k opatření nových prostornějších místností pro poštu v Sedmihorkách. V důsledku toho, rozhodlo ministerstvo pošt a telegr. v Praze poštu v Sedmihorkách na trvalo ponechati a přeložiti ji do prostornějších místností bývalého lázeňského domu.Úmrtí
31. prosince zemřel po delší nemoci srdeční v mladém věku 29 let, Bohumil Kolář, rolník v Nové Vsi - Vystrkalově čp.51. Zesnulý byl snaživým a pokrokovým rolníkem, byl pokladníkem družstva pro rozvod elektrické energie v Karlovicích.
Povětrnost v r.1936
V naší krajině byl tento rok povětrnostně normální, celkem spíše oblačný, klidný, málo vichřic.
| Hlavní stránka | Úvod |
Rok 1937
Změna kronikáře
Od roku 1937 do roku 1945 kroniku obce Karlovice dodatečně zapsal Josef Šlechta z Roudného.
Zima r.1937
Zima v roce 1937 byla mírná. Jaro začalo časně, ale bylo deštivé. Květen horký a suchý a při tom mnoho bouří. Dne 26. května ve stínu 31 stupeň tepla.
Dny brannosti
Zahraniční situace vyžaduje, aby národ byl na vše připraven, proto pořádají se "dny brannosti".
V naší obci prováděn výcvik střelby vojenskou puškou a to dne 21. dubna. V Turnově na vojenském cvičišti pořádán byl 27. června okresní "Branný den" při čemž byla prováděna různá cvičení. Také aeroplány znázorňovaly útoky.Požár v Roudným
2. července časně ráno chytnul dřevěný domek čís.6. v Roudným, který patří Ferdinandu Kordovi. Domek shořel do základů a při tom chytnul sousední nově opravený domek čís.7., který stál v samé blízkosti. Také tento domek, který patří Frant. Damaškovi shořel úplně. Jenom zakročením s motorovou stříkačkou z Doubravice uhájeno stavení čís.22. p. Novotného a čís. 8. p. Jana Brodskýho a čís. 9. Jar. Šonskýho. Ferd. Korda s přispěním občanů postavil na podzim malý domek na novém místě.
Letošní žně začaly dosti ranně - 7. července vidět u nás prvé žitné panáky. Obilí sype dobře.Zemřel president T. G. Masaryk
14. září 1937 zemřel na zámku v lánech náš první president Tomáš Garigue Masaryk. Pohřben na hřbitov v Lánech dne 21. září za veliké účasti lidu všech vrstev národa. Všude po republice v den pohřbu vyzvání. Smutně zní zvony z Přáslavic a zvonky po vesničkách.
Každý věrný Čech měl by se zamyslet a uvědomit si co T. Masaryk prožil. Co se s jinými nastaral o znovu nabytí naší svobody státu. Ta svoboda stála mnoho krve na bojištích Francie i Rusi. Za tu dnešní svobodu trpěli naši předkové ztrátami majetku a porobou od dob Bílé Hory. Proto vážit si musíme svého státu, své vlasti tím víc když vidíme jak země sousední se tlačí do popředí.Pohřeb presidenta T. Masaryka
Celý život presidenta Masaryka vyplněn byl bohatou činností pro národ a dosáhnul nejvyšší úcty celého národa. Dle toho také vypraven byl pohřeb. Po úmrtí dne 14. září v 3 hod. 29 min., byl ponechán v Lánech aby se s ním mohli rozloučiti občané z širokého okolí. V pátek 17. září večer byla rakev s ostatky p. přes. Masaryka převezena do Prahy na Hrad.
Zde průvod očekával p. pres. dr. Ed. Beneš, předseda nár. shromáždění Jan Malypetr, ministři a ostatní členové vlády, generalita a mnoho význačných osobností.
Na smuteční výzdobu Prahy spotřebováno dle odhadu na 2 miliony metrů černých látek. Od 17. září do 20. září leží pres. Osvoboditel ve sloupové síni Hradu. Kolem rakve stojí vojenská a sokolská stráž. Lid Prahy i venkova přichází naposled poklonit se památce jeho. Jdoucí zástupy seřazeny jsou v 6 - ti až 8-mi stupy z Hardu až za zeměbranecké kasárny na Bělohorské třídě. Počítá se, že za hodinu přejde kolem na 14 tisíc osob. Odhaduje se, že v Lánech přešlo na 100 tisíc osob a na Hradě na třičtvrtě milionu osob všech vrstev národa.
Pohřeb koná se dne 21. září. Rozloučil se zesnulým celý národ. Signál vyjití oznámen ranou z děla, po minutě vystřeleno 22 ran a po dalších tří minutách 50 ran. Nad průvodem zakroužilo 150 letadel.
Nad rakví promluvil p.pres.Beneš po 10.hodině a po smutečních projevech šest československých generálů vynáší rakev na dělovou lafetu. Ve třičtvrti na 11 vychází průvod na nejsmutnější cestu Prahou k Wilsonovu nádraží. Cesta dlouhá 7 km a přece nestačí aby se na ni stísnili všichni, kteří chtěli pana presidenta vyprovodit.
V čele jde armádní generál Jan Syrový s černou páskou na oku s tasenou šavlí v ruce, za ním štáb a další vojenské delegace ve kterých neseno 140 praporů a standart všech vojenských těles. Prapory 4 pluků, které nesou jméno Masarykovo byly neseny před rakví. Československá revoluční armáda byla symbolisována třemi četami legionářů po 30 členech, uprostřed francouzských, vlevo italských vpravo ruských.
Věnců bylo na tři tisíce. Na dělové lafetě tažené šestispřežím spočívá rakev pokrytá státní vlajkou. Šest prostých vojínů tři po každé straně tvoří doprovod. Byli vybráni tak, aby zastupovali národnosti republiky.
Za rakví kráčí syn Jan Masaryk a vnukové, za nimi jde p. president E. Beneš s průvodem čtyř vysokých úředníků. Za těmito skupina 76 generálů, 296 plukovníků, 296 podplukovníků a dalších 2.750 důstojníků. Další oddíl tvoří legionáři, kterých se účastnilo na dvacet tisíc.
Průvod vedl z Hradu přes ..……. most ulicí Chotkovou na Staroměstské náměstí, přes Malé náměstí ulicí Kaprovou, Křižovnickou na Masarykovo nábřeží k Národnímu Divadlu, Národní třídou, ulicí 28. Října na Václavské náměstí do Hooverovy třídy k Wilsonovu nádráží, kam se dochází k 13 té hodině. Po posledním rozloučení přenáší šest legionářů rakev do nádraží k pohřebnímu vozu. Zazní státní hymny, poslední dělové výstřely a president T.G.Masaryk v 15 hodin 15 minut zvolna opouští navždy Prahu, aby byl pohřben na tichém hřbitově v Lánech.| Hlavní stránka | Úvod |
Rok 1938
Pro rok 1938 připravují se oslavy 20 let trvání republiky, na červenec X. všesokolský slet a oslavy 90 ti let od zrušení roboty.
Počasí v zimě
Zima byla mírná sněhu nemnoho. V březnu se oteplilo že se mohl oves sít k 15. březnu. Píše se, že za 160 let nebyl tak teplý březen jako letošní. Na konec března po vyjasnění přišel mráz - 4 oC a studeno s mrazy trvalo přes polovic dubna , kdy 17. byl ještě mráz - 3 oC. O co byl březen teplejší o to se duben ochladil.
Ve starých kronikách čítáme, že před některým případem války, moru bývala vídána vzláštní znamení na obloze.
Nyní zjevy tyto dovedeme vysvětlit a zjevy ty nepovažujeme za tajemné. V našem kraji řídký zjev spatřen byl dne 25. ledna večer. Po 8 hodině 20 minut večer objevila se na severozápadní obloze silná polární zář. Paprsky rudého světla stoupaly do výše. Jiné proudy světla šířily se do podoby duhy. Po půl hodině zjev mizel. V 9 a půl se opakoval znovu ještě silněji. V oblouku rudého světla pronikaly do výše dva jasné pruhy světla jako z reflektoru vrhané.
Na některých místech došlo i k mylnému poplachu hasičů. Záření se třikrát opakovalo. Na západě Evropy došlo až k poruchám telefonu, telegrafu a rozhlasu.Anexe Rakouska
V Rakousku jsou politické nesrovnalosti. Mělo se konat hlasování zda - li si většina přeje připojení k Německu. Ad. Hitler však 12. března bez odporu Rakousko obsadil a vládu internoval.
Zabráním Rakouska obklopen náš stát úplně Němci a proti nám zaujatými Maďary a Poláky.
Naše pohraničí se horečně opevňuje, nezaměstnanost mizí. Stojí to mnoho milionů, ale má to být nepřekročitelná hradba, záruka dobrého sousedství. Pořádaná sbírka dobrovolných darů na obranu státu vynesla do 15. září 514 milionů.Volby
V jarní době prvedeny volby. České strany se zle potírají, za to nový vůdce sudetských Němců Konrád Henlein, učitel tělocviku z Jablonce získal pro svou stranu většinu německých hlasů. Nespokojenost Němců v republice roste. Ve vládě se stále vede jednání o uspokojení, ale vedoucí Němců Henlein požadavky zvyšuje.
21. květen 1938
Po vzoru zabrání Rakouska, měly být naše hranice 21. května překročeny. Pohyby - přemístění - vojska byly včas zpozorovány a provedeno s naší strany rychlé přemístění českých vojenských posádek na hranice. Byla to deštivá mlhavá noc, když nastal v Turnově (tak jako i jinde) poplach. Všichni šofeři povoláni s auty. Mnozí se teprve při nastupování plně vyzbrojených vojáků dostrojovali. Rychle se jelo k hranicím, kde vojsko zaujalo místa v opevněních. Ta rychlost byla překvapením pro Němce, na některých místech vítali vojsko v domění, že jsou to již říšští. Rázem byl v pohraničí klid a německá vojska hranice nepřekročila a k zabrání smíšených okresů nedošlo. Kolem Turnova byly v noci postaveny na silnicích překážky. V zátoku "na Kamenci", u nádraží proti cementárně a směrem k Mašovu u nádraží. Překážky byly z klad, cihel a kamení zhotoveny a odstraněny teprve když se situace zdála vyjasněná.
Všesokolský slet
X. Všesokolský slet v Praze konán za napjaté politické situace. Slavnosti rozděleny na dny žactva, dorostu a hlavní dny 3. až 6. červenec. Průvodu žactva zúčastnilo se 27.750 žáků 2.356 Sokolů 23 hudby. Cvičení dorostu 16 tisíc dívek 18 tisíc chlapců. Plné hlediště jásá a nadšení vrcholí, když 18 tisíc hochů provolá nadšeně " Zdar".
Hlavní dny 3.- 6. července konány za krásného počasí. Návštěva denně až 250 tis. osob. Zahájení dne 3.VII. byl přítomen p.president Ed.Beneš.
Po dělovém výstřelu vypuštěno bylo na 6.000 poštovních holubů. Zakroužili nad Stadionem a rozlétli se na všechny strany. Po vztýčení státní vlajky odevzdávají Jihoslovanští Sokolové našim dar, poprsí krále Alexandra. Naši jim dávají zase poprsí presidenta T.G.Masaryka. Cvičení Jihoslovanů přijato velmi nadšeně. Zajímavého úspěchu docílil výstup našich Sokolek při cvičení s míčem. Polovina měla míč bílé - druhá polovina červené. Střídání barev míčů a krojů bylo velmi líbivé. A když míče zaduněli úderem o zem cvičiště, zaznělo to jako zahučení vzdálené bouře. Odměnou byla bouře potlesku.
Když nastoupilo k cvičení na 30 tisíc Sokolů nebral bouřlivý jásot a potlesk konce. 4.července přijela do Prahy delegace vojska Rumunska a z Juhoslávie. Ulice kudy procházeli byly nadšeným lidem přeplněny. 6.července slavnosti vrcholí. Slavný průvod Prahou čítal přes 73 tis. účastníků. Zahraničních hostí bylo v průvodu 5.145 mužů, 1.961 žen a 187 vlajek. V průvodu České Obce Sokolské 37.500 mužů, 25.075 žen, 2.953 hudebníků, 784 jízdních. Praporů 1.002. Kapel 98. Hlediště za hodinu naplněno.
Po každém vystoupení nadšený potlesk a volání burácí hledištěm. Při jasném počasí je úchvatný pohled na cvičiště i na hlediště. Vidíme mávání šátky všech barev a připadá to jako by do bujně kvetoucí louky vanul prudký vítr a všemi květy pohyboval. Pohled opravdu nezapomenutelný. X. Slet všesokolský se vydařil dík dobré přípravě, k plné spokojenosti jak Sokolstva tak i diváků.Sudetští Němci - nepokoje.
V pohraničních okresích se neklid stále zvyšuje. Na sjezdu Sudetské strany v České Lípě prohlásil K.Henlein, že stojí na půdě státu a za hranice se neohlíží, protože je věrným občanem státu. Na dalším sjezdu v Karlových Varech žádá pro Němce náhradu dvacet let vlády Čechů. V Německu nařízeny velké manévry. Povoláno 1 1 mil. záložníků. Aby bylo volno pro pohyb vojska musí mít žně skončeny do 15.srpna.
10.září vláda se uvoluje přijmouti 30% úřednictva z Němců, dáti územní autonomii povoliti z půjčky 1 miliardy dáti pro zlepšení poměrů v smíšeném území obnos 700 milionů korun. Podmínky přijaty nebyly:
13. září prohlásil A.Hitler na sjezdu nacionální strany v Norimberku, že německý národ je určen, aby vládl jiným především slovanským národům. Jeho řeč byla velmi energická.
15.září 1938 prohlásil Konrád Henlein do říšského rozhlasu výzvu, aby Němci byli vráceni do říše a ohlašuje že dohoda s Čechy není možná.
V osmi okresých vyhlášeno stanné právo a povoláni další záložíci k vojsku. Bylo to o sušení otav, ale všichni spěchají na své místo. Nálada je pevná a nevěří se, že by se Němci pustili do války.Kulhavka
Ke všem starostem přibyla ještě nemoc dobytka - kulhavka. Prvý případ byl 11. září a do týdne se rozšířila po mnoha místech. Mnozí dali dobytek očkovat zvěrolékařem Kubáňkem z Lomnice. V Roudným Frant. Pařízek utrpěl škodu uhynutím krávy, též Fr. Damašek č.7. V Radvánovicích u Horáků padlo několik kusů.
Odstoupení území
20. září shodli se zástupci velmocí na tom, aby Československá republika odstoupila Němcům území smíšené v pohraničí.
21. září zahraniční ministr K. Krofta podmínky přijal a v 19 hodin národu ohlásil slovy: "Naši přátelé nám poradili, abychom klid a mír vykoupili ústupky a obětmi, poněvadž nám nemohou pomoci proti Německému útoku, ke kterému by došlo, kdyby ČSR nedalo ihned souhlas s odstoupením pohraničního území Německu".
Stěhování z pohraničí - po státní silnici jezdí mnoho aut s nábytkem Čechů z pohraničí. Kdo může stěhuje se do vnitrozemí, neb nezodpovědné živly ničí zlomyslně majetek Čechů.
30. září v Mnichově zástupci Anglie, Francie, Itálie, Německa podepsali smlouvu o postoupení území osídleného Němci od Československa Německu. Jednalo se o nás - bez nás. Přání Hitlerovo bylo vyplněno, co žádal bylo splněno.
Starý legionář generál Syrový pohnutým hlasem oznámil podmínky, které jsou diktovány s neslýchanou bezohledností k okamžitému splnění. Naše vojsko a úřady musí ve třech obdobích vyklidit stanovené území. Opevnění bez poškození odevzdat.
Z okresu Český Dub zůstalo při prvním zabrání pásmo na úbočí Ještědu, ale po 24. listopadu zabrány mnohé ryze české obce.
5. října ohlášeno, že se dr. Ed. Beneš vzdal úřadu presidenta. Odebéře se do Anglie a později do Ameriky kde míní pracovat pro dobro Čechů.
Po odsunu vojska z pohraničí ubytováno bylo v naší obci oddělení dělostřelců s koňmi po několik dnů. Vojáci pomáhali potahem při polních pracích. Naše odvedené koně vráceny byli teprve 20. října.
30. listopadu zvolen presidentem "druhé republiky" rada nejvyššího soudu v Brně Emil Hácha - 272 hlasy. Politické strany jsou rozpuštěny a založena jediná strana "Národní Jednota".
Smutně dokončil rok 1938, kdy se ukázalo, že nám politické smlouvy Malé dohody, ani smlouva s Francií nemohla pomoci. Oslavy zrušení roboty se pro převraty nekonali.| Hlavní stránka | Úvod |
Rok 1939
Počasí v zimě
Zimní počasí bylo mírné, druhá polovina února slibovala ranné jarní počasí. V březnu se ochladilo, nastaly citelné mrazy. Od 13. do 21. března veliké sněhové vánice. Do té doby zapadají události velikého národního významu.
Na Slovensku jsou nepokoje. Čeští lidé jsou tam propouštěny a vrací se zpět, často i bez majetku. Po cestě předsedy slovenského sněmu Tisa se zástupcem Němců k Ad. Hitlerovi, odloučilo se Slovensko od zemí českých úplně. Podkarpatskou Rus zabírají Maďaři.Konec samostatnosti
V době tak pohnuté časopisy i rozhlas nabádají k udržení klidu a pořádku. Nečekanou zprávu náhle hlásí pražský rozhlas, že president E. Hácha a ministr zahraničí Chvalkovský, 14. března ve 4 hod. odpoledne odjeli do Berlína. Příčina se neudávala.
Zdrcující zprávu přináší rozhlas 15. března ráno, kdy hlásí, že německé vojsko překročilo hranice a postupuje do země. Dále hlásí se příkaz, aby se nikde nekladl odpor a nečinily překážky. Bližší vysvětlení situace nebylo.
Ráno, když lidé v Turnově vystupovali v půl osmé z vlaku, potkali již německé vojáky jedoucí od Turnova k Sobotce. Práce ten den zůstala všude stát a zavládl zmatený ruch a nejistota co se bude dále dít.
President Hácha vrátil se do Prahy s doprovodem vysokého úředníka a důstojníka "branné moci" na večer v 5 hodin. Německé vojsko do Prahy vkročilo kolem 10 hodin dopoledne.
"Vůdce" německé říše Adolf Hitler v doprovodu důstojníků přijel kol 9 hodiny večer na Hrad v Praze.Krátký popis dle rozhasu a časopisů:
President Hácha po příjezdu do Berlína ubytován v hotelu "Adlon". Ihned navštívil ministra Ribbentropa. Návštěva trvala hodinu. Na to ihned Ribbentrop návštěvu oplatil a v noci v 1 hodinu 15 minut odjeli s ministrem Chvalkovským do "kancléřství". Uvitáni hudbou. Porady v pracovně "Vůdce" Hitlera.
Po skončení této porady, která značí pro národ náš tak tragickou událost hlásí se: "Po rozhodnutí Hitlerově zbytek noci ztrávil pres. Hácha v Berlíně." Na nádraží Anhaltské doprovodil presidenta Háchu ministr Meisner a ministra Chvalkovského šl. Doernberg. Vlakem je doprovází do Prahy vysoký úředník a důstojník branné moci."Protektorát"
17. března se hlásí, že A. Hitler zřídil ze zemí Českých "Protektorát Čechy a Morava". Vydal 13 článků dle kterých se nutno řídit. Nejvyšší úředník zvaný protektor jmenován šlechtic von Neurath. Také Slovenský předseda Tiso žádá Hitlera, aby přijal Slovensko pod ochranu. Stalo se tak dne ….
Protože Hitlerův režim je přímě protižidovský nařízeno také zde, že se nesmí židovský majetek převádět koupí, nájmem, směnou ani darováním bez svolení úřadů. Židovské obchody musí být na dveřích označeny a Židé musí nosit na rukávě žlutou pásku.
Pro hodnocení marky stanoven kurs 10 korun za 1 marku. Po příchodu německého vojska rozdávali z kuchyní polévky, zájem o to byl jen mezi dětmi a ještě jen podívat a ne z nouze. Protože ta nouze tu nikde taková není, jak se někde hlásá. Vojsko propuštěno do civilu a důstojníků vzata část do úřadů k doplnění stavu úřednictva.
Kdo je bez zaměstnání je poslán do takzvaných pracovních táborů, které opravují silnice. V našem okolí přestavěn u Ktové úsek ve vrchu "na rychtářce" a upravena silnice od Turnova k Lomnici. Kde se přesto hlásí nezaměstnaní jsou převzati do práce v říši, kde je slibována ještě vyšší mzda.
Ve dnech 14.-16. dubna byla státní silnice Jičín - Turnov pro místní dopravu uzavřena. Německá auta převáží vojenské zásoby a drobné zařízení ze skladů a kasáren. Přejelo veliké množství velikých, černých, krytých i nekrytých aut. Lid je nazýval rabováky. Horečný ten ruch trval zde 4 dny a noci.
A. Hitler prohlásil dne 28. dubna v Mnichově, že bylo v ČSR zabráno 1.528 letadel, 501 protiletecké dělo, 2.175 děl, 785 vrhačů min, 469 tanků, 43.876 kulometů, 114 tisíc pistolí, 1 milion 90 tisíc pušek a přes miliardu nábojů k nim, přes 3 miliony nábojů dělových. To bylo jen z výzbroje. Jaká byla cena obleků, bot a dalšího zařízení …. cifra veliká ….Počasí v našem kraji
Jarní setí provedeno v příznivém počasí za měsíc duben. Na sušení sen přišly deště, jen pozdě sečené se vhodně beze ztrát usušilo. Úroda obilí slušná. Před samým začátkem žní 16. července přišla vichřice s lijavcem, tak že obilí tuze polehlo. V červenci časté deště. V srpnu horka. Otav bylo pro letní vedra tuze málo a pro sucho opozdilo se setí žit. Poslední dny září a říjen bylo deštivo a chladno. Pšenice sety většinou pozdě a za mokra.
Ceny obilí stanovené od 1. září 1939: pšenice tvrdá a polotvrdá 160 - 170, žito 145 Kč, oves 125. Máslo 1 kg za 16 až 18 Kč. Vejce v létě 40 hal. Za kus.Lístky na mýdlo a ostatní tekstilie
Protože ze zkušenosti po zabrání Rakouska i pohraničí dal se očekávati nedostatek zboží v obchodech, nakupují lidé do zásoby. Hlavně pro dorůstající mládež. Aby se v budoucnu mohl ošatit a obout i ten, kdo nemá dnes možnost nákupu zavedeny postupně na všecky potřeby lístky. Prvé dány na mýdlo 24. září, později na cukr 400 gramů na osobu týdně. Od 15. prosince lístky zvané "šatenky" mají umožnit zásobení nejen majetným za každou cenu, ale i chudému. Zboží ale stále méně v obchodech k dostání.
Válka o Polsko
Po zabrání našeho státu žádalo Německo od Polska odstoupení krajů Pomoří, Poznaňsko a Horní Slezsko. Jednání nevede k cíli. Za práva Polska na udržení těch krajů staví se Francie a Velká Británie, kteréžto státy jednají právě o spojenectví s Ruskem. 24. srpna náhle ohlášeno podepsání smlouvy mezi Ruskem a Německem. Tím jednání přerušeno a skončeno.
Počátek druhé světové války
1.září přinesl rozhlas zprávu o 16 ti článcích návrhu německé vlády Polsku. Polská vláda neodpověděla. "Německá armáda dala se na pochod na východ." Říšský rozhlas oznamuje: "ztrestat Poláky za všecky křivdy, které Němcům spáchali".
V noci 2. září hlásí mobilisaci Francie a Anglie a vyhlašuje Německu válku. Tažení proti Polsku provedlo Německo s velikými silami všech zbraní a tak po krutých bojích se hlásí, že za 21 den bylo Polsko vojensky rozdrceno.
Rusové zabrali východní území Polska, kde sídlí Bělorusové a Malorusové. Němci zřídili z Polska útvar podobně jako u nás a nazývají to "Guvernement".Zákaz rozhlasového poslechu cizích stanic
Všecky státy - Německo, Francie, Anglie, Rusko, Americké státy zavedly rozhlasem vysílání zpráv v různých jazycích, také česky v určité hodiny. Vláda Protektorátu vydala zákaz poslechu cizích těchto zpráv. Poněvydž se přece poslouchá a zprávy potajmu rozšiřují, je poslouchání cizího rozhlasu trestáno káznicí.
Pražský rozhlas hlásí, že v Praze byla k 28. říjnu uspořádána přez zákaz demonstrace a pro nekonání služební povinnosti zastřeleny byli dva policejní úředníci a jeden civilista.
Další zpráva hlásí, že bylo zastřeleno 6 osob. Další zpráva rozhlasu praví, že bylo zatčeno 1.200 účastníků, hlavně studentů pro demonstrace a odvezeni do tábora. Pátrání o studentech není dovoleno a nebude žádný dotaz zodpovýdán.
Pro účast studentů a profesorů na demonstracích uzavírají se vysiké školy české na tři roky.Čestné občanství
14. května 1939 odevzdán zástupci obce Karlovic "Diplom čestného občanství", panu Karlu Karbanovi, říd.učiteli ve výslužbě v Doubravici, za jeho obětavou práci vykonanou nezištně pro naší obec.
Poznámka autora: kronikář se v tomto záznamu zřejmě dopustil chyby ve jméně řídícího učitele, správně má být František Karban. (27.1.2002)| Hlavní stránka | Úvod |
Rok 1940
Krutá zima
Zima byla velmi krutá. Mrzlo od počátku, až přes polovinu března. 2. ledna byl mráz 14 stupňů. 10,11,12 ledna po 23 stupních, 19. ledna 26 stupňů, v únoru více dnů po 20 stupních. Mrzlo i přes den. Mnoho ptactva, koroptví i zajíců pomrzlo nebo bylo dravým ptactvem roztrháno. Ještě v březnu bylo dne 18. III. 10 stupňů mrazu. Ve školách se přestalo vyučovat pro nedostatek uhlí. Také ani vzdálenější děti vzlášť ty menší ani by v těch mrazích dojít nemohly.
Sběrna mléka
Pro válečné hospodaření mlékem, vejci a tuky zřízen "svaz" a místní sběrny. V Rovensku byla družstevní mlékárna od dne 13. ledna sběrnou okrskovou. Od 26. ledna musí všichni držitelé dojnic dodávati mléko do určených sběren.
V březnu zavedena povinnost odvádění vajec a to 60 kusů od jedné slepice. Cena 14.20 K za 1kg, to je 14 až 19 kusů vajec.Odvod koní
19. ledna byl v Rovensku odvod koní. Z naší obce byli třem majitelům koně odvedeny a ihned odebrány za cenu asi 6 tisíc korun za koně. Postiženi byli: Václav Damašek, č.1.,Jos. Brodský č.15, Frant. Špína č.45, všichni z Roudnýho. Několik dalších odvedených koní ponecháno prozatím doma.
"Smutek"
31.března provedeno v obci, jako po celém "Protektorátě" prohlídka veřejných místností. Hledán je muž jménem Smutek, hlásí se o něm, že zastřelil německého úředníka. Na dopadení vypsána odměna 120 tisíc Korun. Pátrání nemá úspěchu.
Letos je přísně zakázáno pálit "čarodějnice".
Krupobití
27.května přihnalo se od východu veliké krupobití. Padaly až 2 cm veliké kroupy. Ovoce i listí se stromů otlučeno, tak že stromy zůstaly holé. Kroupy ještě druhý den ležely.
Počasí je víc suché. Deště však většinou s prudkým přívalem. Jaro bylo pozdní a přece žně začaly následkem horka po senách, kolem 20. července. Žita byla řídká, protože se přes zimu pod sněhem, který padal na neumrzlou zem, vypařila. Ta nejlepší žita dala 34 panáky po korci. Od 12. srpna byla delší doba dešťů. Kdo se opozdil s pšenicí a nebo neměl oves v panákách špatně doklidil. Mnoho ovsů porostlo. Podzim byl deštivý. Otavy se zle sušily. Také bramborů se mnoho pokazilo. Opatrně přebrané nejprve nechat oschnout a teprve potom uložit do sklepů.Dodávky
9.října došlo nařízení o povinných dodávkách obilí. Obec Karlovice má dodat ihned 100 q seťového žita a 700 q pšenice. Později bylo množství toto zvýšeno na ….
Předpis dodávky sena pro obec 35 q. Na ar louky přišlo 46 dkg dodávky.
Stanovené ceny obilí: za pšenici 203-207 Kč, za žito 169 až 176 K, za oves 156 K a to dle hektolitrové váhy zrní.Zásobování v čase války
Poměry v zásobování se vlivem války rychle mění. Aby nedošlo ve městech k nedostatku, zaveden již v roce 1939 příděl potravin na lístky. Dle toho zřízení určena též spotřební dávka obilí pro samozásobitele a to 21 kg pšenice neb žita pro osobu na 4 týdny, 3 litru mléka denně (z toho si vyrobí i máslo pro sebe). Od 1. října 1939 vydávané odběrní lístky na potraviny platí i v roce 1940 v té výši. Jest 5 druhů lístků a na každý druh jiná výše přídělů:
1. Spotřební dávka pro obyčejného spotřebitele na dobu 1 týden
2900g chleba nebo 900 g mouky 500g masa nebo masných výrobků 210 gramů tuků 1/4 litrů mléka 2. Spotřební dávka pro těžce pracujícího na dobu 1 týden
3800g chleba 1000g masa nebo masných výrobků 330 gramů tuků 1/4 litrů mléka 3. Spotřební dávka pro velmi těžce pracujícího na dobu 1 týden
4800g chleba 1200g masa nebo masných výrobků 675 gramů tuků 1/4 litrů mléka 4. Spotřební dávka pro děti do 6 let
1300g chleba 250g masa nebo masných výrobků 80 g másla 1/4 litrů mléka 5. Spotřební dávka pro děti 6 - 10 let
2100g chleba 500g masa nebo masných výrobků Pro děti 6 - 14 let 200 g másla a 1/4 l mléka
Pro mletí obilí ve mzdě pro samozásobitele určeny okresním úřadem mlýny s určeným okruhem obcí. Z naší obce přidány Svatoňovice k mlýnu v Loučkách. Vesnice Karlovice, Radvanovice a Roudný přiděleny k mlýnu Rudolfa Anděla v Doubravici.
| Hlavní stránka | Úvod |